Bazilika svatého Prokopa je farním kostelem farnosti Třebíč-zámek se složitou historií spjatou s místním benediktinským klášterem. Dnes figura na seznamu světového dědictví UNESCO, který ji zařadil roku 2003 společně s židovskou čtvrtí a následně rozšířil o zámek i bývalý klášter. Roku 2002 byla bazilika také prohlášena národní kulturní památkou.

Kořeny stavby sahají daleko do minulosti. Při klášteře existovala původní mariánská kaple, kterou v padesátých a šedesátých letech 13. století nahradila dnešní bazilika. Stavba trvala přibližně od roku 1240 do 1280. Okolnosti byly však složité: klášter se kolem roku 1240 přestavěl na pevnost a klášterní hrad, což sice vedlo k zániku původních románských objektů, ale zároveň umožnilo vznik nového kostela. Ten byl původně zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a v jeho kryptě spočívají kníže Litold Znojemský (pochován 1112) a Oldřich Brněnský (1115), zakladatelé kláštera. Až do poloviny 17. století pak kostel sloužil jen jako hospodářské stavení při zámku a postupně upadal.

Klíčový zvrat nastal počátkem 18. století. Jan Karel z Valdštejna nechal roku 1704 odděliti zdí východní část kostela – presbytář a chór – a zřídil z nich zámeckou kapli zasvěcenou sv. Prokopovi. Bylo to v roce, kdy se připomínalo pětisté výročí jeho svatořečení, a tak se Prokop stal novým patronem baziliky. Zásadní přestavba a renovace přišly mezi lety 1725 a 1733 za Jana Josefa z Valdštejna; stavbu projektoval Pavel František Maxmilián Kaňka. Kolem roku 1750 se kostel konečně začal pravidelně využívat. Na věži visel již tehdy alespoň jeden ze tří zvonů, které tam visí dodnes – jeden z nich pochází z 17. století.

Architektonicky je bazilika impozantní. Měří na délku 65,7 metru a na šířku 20,2 metru. Tři lodi svírají šest pilířů s lomlenými oblouky, střídavě silnějších a slabších. Hlavní loď disponuje šesti klenebními poli, boční lodi pak devíti, přičemž jedno pole hlavní lodi odpovídá dvojnásobku rozměru pole bočního. Střechu zavěnčují na západě dvě věže. Interiér zahrnuje dvě předsíně – severní vnější a jižní vnitřní – a vrátí se do něj síťová klenba hlavní lodi. Boční lodi jsou nižší než hlavní.

V posledních letech bazilika prochází péčí. V roce 2018 pokračovala její rozsáhlá rekonstrukce: opravena byla střecha s prejzovou krytinou, dokončena oprava trpasličí galerie a vyměněny střešní trámy. Skladovány v kryptě byly některé původní sloupy z galerie. Obnovena byla i fasáda na západní straně. Roku 2019 byla v areálu zámku společně s Turistickým informačním centrem připravena prohlídková trasa nazvaná Příběh benediktinského opatství, která vede okolím zámku, zahradami, příkopem a podél baziliky. V roce 2020 se město pokusilo originální cestou zdobit městský prostor: několik kruhových objezdů na okolních ulicích bylo upraveno tak, aby připomínala vitrážová okna baziliky sv. Prokopa.