Freudenštejn, také známý jako Friedenstein, Starý Fürstenwald či Karlovický hrádek, byl slezský hrad situovaný v katastru města Vrbno pod Pradědem, asi dva kilometry jihozápadně od Karlovic. Dnes z něj zůstala jen zřícenina, od roku 1958 chráněná jako kulturní památka České republiky. Hrad vystavěl český král nebo moravský markrabě na úzké skále spadající do údolí, aby střežil pohraničí s tehdejším Slezskem, jež bylo součástí Polska.

Účelem hradu bylo více: předpokládá se, že chránil těžbu drahých kovů v okolních horách, střežil důležitou cestu z Moravy přes Karlovice a Vrbno do Polska a chránil tak Bruntál před nápory z Polska. Přesná doba vzniku zůstává nejistá. Historikové se shodují, že hrad vznikl v první etapě opevňování zemských stezek na Jesenicku, nejspíše v první polovině třináctého století nebo později. Předpokládá se, že jej na královský příkaz založil bruntálský fojt Bertold, který v roce 1267 zakládal i Světlou (dnes Světlá Hora). Správu krajiny měl zajišťovat i Mikuláš I. Opavský, nemanželský syn krále Přemysla Otakara II. Archeologické nálezky pocházejí především z let 1250 až 1300 a vypovídají o trvání hradu přibližně sedmdesát let, zhruba do závěru první třetiny čtrnáctého století. Hrad zánikl pokojně, prostým opuštěním. První písemná zmínka pochází z roku 1579, kdy se hrad objevuje jako pustý na mapě bruntálského panství. Původní název vychází zřejmě z německého slova friede (ochrana, mír), nikoliv od freude (veselost).

Stavba hradu nebyla ambiciózní. Vystavěn byl na skalnatém hřebeni se vstupem z západu, chráněným věžovitou branou. Cesta vedla přes příkop do dvora, kde stál asi patrový palác o rozměrech přibližně patnáct krát dvanáct metrů. Jeho obvodové zdi měly tloušťku asi dvou metrů. Tři strany hradu střežily příkopy a valy zpevněné kamenným obezděním na sucho. Jádro chránila hradba ze pečlivě skládaných kamenů se skromnou maltou. Poblíž se nacházely jen provozní dřevěné stavby. Archeologické nálezky včetně keramických střepů, kuší šipek, podkov a válečných seker patrně pocházely z různých etap využívání. V údolí poblíž hradu jsou patrné stopy po těžbě drahých kovů, což svědčí o souvislosti s těžařskou osadou.

Dnes se návštěvník setkává jen se skromnými zbytky hradních zdí a příkopů. Některé moderní objekty ze dvacátého století nejsou součástí původního hradu. Freudenštejn zůstává svědectvím nejistého počátku českého opevňování pohraničí a připomíná skromný rozsah středověké obrany na této strategicky důležité hranici.