Svojanov (německy Fürstenberg) je částečně dochovaný hrad ve východním hraničním cípu Čech, situovaný poblíž zemské hranice s Moravou nedaleko městyse Svojanov v okres Svitavy v Pardubickém kraji. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka a patří mezi typologické příklady menších monarchistických hradních staveb, které spojovaly funkcí opevnění se svým strategickým významem.

Počátky hradu nejsou zcela jasné. Historik Pavel Bolina jej pokusil spojit s písemně doloženým, ale dosud nelokalizovaným hradem Zuzinov, připomínaným k roku 1250. Podle jeho teorie byl Svojanov založen v souvislosti se změnou průběhu obchodních tras. Tuto hypotézu však později odmítl František Záruba a přiklonil se ke staršímu názoru o královském založení. Převažující historiografické stanovisko vychází z roku 1265, kdy král Přemysl Otakar II. založil nedalekou Poličku a pravděpodobně spolu s ní i hrad Svojanov. Královské jméno Fürstenberg (Knížecí hora) se dlouhodobě neujalo.

Hrad plnil důležitou roli strážní pevnosti a zajišťoval ochranu nad zemskou obchodní stezkou spojující Čechy s Moravou. První písemná zmínka pochází z roku 1287, kdy jej vlastnil Záviš z Falkenštejna, patrně od roku 1285, kdy mu jej daroval král Václav II. Po Závišově uvěznění v lednu 1289 hrad připadl panovníkovi.

Jeho strategické významnosti dosvědčuje fakt, že Karel IV. jej v návrhu zákoníku Majestas Carolina zahrnul mezi jedenáct hradů, které nesmějí být vyjmuty z majetku koruny. Během husitských válek jej však jeho syn Zikmund zastavil pánům z Boskovic. V novověku hrad prošel renesanční přestavbou, byl poškozen požárem a během třicetileté války jej vyplenily švédské jednotky. V 17. a 18. století se nacházel v majetku Zárubů z Hustířan a později Salm-Neuburgů.

S příchodem železniční dopravy v 19. století upadl strategický podíl hradu, neboť obchodní cesta již nebyla určující osou. V první polovině 19. století se v areálu hradu provozovala manufaktura na zpracování grafitu, která vyráběla grafitovou keramiku a především grafitová kamna, nejméně do požáru v roce 1842. Od roku 1910 patřil hrad městu Poličce až do roku 1945; po restitucích jej město vlastní opět od roku 1992. V roce 2011 byla na nádvoří objevena středověká studna, která byla zakryta na začátku dvacátého století.

Architektonicky patří Svojanov podle odborníka Tomáše Durdíka mezi menší panovníkem vybudované hrady. Hrad stojí na ostrohu nad Křetínským potokem. Byl založen jako hrad s plášťovou zdí, během výstavby se však rozšířil o bergfrit a palác. Přístup do areálu překonal šíjový příkop a vedl okolo hradního jádra k bráně upraveně v pozdně gotickém stylu. V čele jádra stojí bergfrit s břitem, severně od něj obdélný palác. Neobvyklou vlastností bergfritu jsou dva vstupy v úrovni prvního a druhého patra – přízemí je přístupné jen z prvního patra. Prostor přízemí měl zděnou kupolí, vyšší patra trámové stropy a schodiště. Jedinou otvorem v nejvyšších patrech je malé okénko ve třetím patře. Palác byl v přízemí trojprostorový. Dochovaná podoba stavby nese stopy renesančních a klasicistních úprav, středověké konstrukce jsou patrné především v přízemí a sklepě.

Hrad dnes ukazuje bohatou vrstvu českých dějin – od středověkého opevnění přes husitské doby až po průmyslové využití v 19. století. Jeho částečná dochovanost a architektonické prvky jej činí zajímavým svědkem středověkého fortifikačního umění na česko-moravské hranici.