Hrad Svádov stál na návrší v nadmořské výšce 140 metrů na pravém břehu Labe v místní části Svádov dnešního města Ústí nad Labem. Byl jedním z četných hradů, které střežily středoevropské cesty a dominovaly krajině – až do 19. století, kdy jej definitivně smetla vlna změn a modernizace. Na místě, kde kdysi stál, nyní stojí obyčejný dům čp. 13, který však ve svých zdech možná ještě skrývá hmotu starého hradu.

Počátky Svádova se ztrácejí v mlhách 13. století. Předpokládá se, že hrad založil některý z přemyslovských panovníků, a poprvé jej písemně zmiňují prameny z roku 1283. Od přelomu 13. a 14. století se hrad dostal pod kontrolu vlivné šlechty Vartenberkův. Dynastie jej údržbou, rozpočtem a politickou váhou držela jako svůj majetek až do doby, kdy finanční tíseň donucena některého z členů – Zikmunda Děčínského – se jej zbavit. Před rokem 1414 ho musel prodat Mikuláši z Okoře. Následovala složitá léta, kdy o hrad vedla Mikuášova rodina spory s Bohušem ze Zvěřince, přesto jej si jej podržela až do roku 1452, kdy jej získal Jan z Vartenberka a vrátil jej do rukou své rodiny.

V následujících staletích se hrad postupně stával méně významným a střídal si majitele. Zásadní změnu přinesla nová éra v roce 1548, kdy hrad koupil Mikuláš ze Salhausenu. Jeho potomek Bedřich se rozhodl hrad přestavět na renesanční zámek, čímž se snažil jej přizpůsobit vkusu nové doby. Třicetiletá válka přinesla škody, ale na rozdíl od řady českých pevností Svádov přežil. V 60. a 70. letech 17. století jej majitelé nechali opravit a rozšířit v tehdejším módním barokním stylu. Na přelomu 18. a 19. století zde zřídili místní školu.

Zánik přišel rychle. V roce 1814 zámek částečně vyhořel a jeho majitel jej přestal udržovat. Neudržované stavby se v roce 1894 zřítily a musely být strženy. Na jejich místě vznikla nová vila, která dosud stojí na místě starého hradu.

Stavební podoba Svádova nám je známa především z plánu z roku 1720, který otisknul historik František Sedláček. Hrad byl obklopen příkopem a měl obdélné předhradí. V jeho středu se nacházelo charakteristické pětiboké jádro s bergfritem a obytným palácem. Během pozdějších přestaveb byla na zadní straně přistavěna další budova, pravděpodobně v prostoru původního opevnění. Podle některých domněnek na místě starého královského hradu postavili Vartenberkové hrad bergfritového typu. Zajímavé je, že hrad v historii nese také jména tvrz či dvůr, což vypovídá o změnách jeho statusu a postavení.

Dnešní vila na místě hradu podle všeho obsahuje v sobě zdivo z hradního paláce nebo zámku – jediný hmatatelný odkaz na století zajímavé historie, která se tu psala.