Osvračín je zámek pocházející z 18. století ve středu vesnice Osvračín v okrese Domažlice. V současnosti jej vlastní obec a využívá jej ke kulturním účelům a jako sídlo obecního úřadu. Od roku 1993 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Počátky Osvračína sahají do pozdního středověku, kdy zde stál starý hrad již v ruinách na konci patnáctého století a patřil ke švihovskému panství. Roku 1504 jej zdědila Bohunka z Lomnice, vdova po Půtovi z Rýzmberka, odkud jej převzal její syn Jindřích a prodal jej Janu Vidršpergárovi z Vidršperka. V průběhu 16. století střídal zámek majitele z řady významných rodů. Kočovští zde někdy postavili novou tvrz na místě staré stavby.

Od počátku 17. století převzaly Osvračín rody Černínů a později Hildprantů. Nejdříve jej vlastnil Jiří z Kočova (1585–1619), poté Anna Černínová se svými bratry. Mezi členy rodiny vypukly vlastnické spory, které vyřešil Jiří Černín roku 1625 a držel panství až do své smrti v roce 1669. Po něm statek převzal jeho strýc Jiří Václav. Nejstarší syn Jiřího Černína Vilém Václav zvítězil v právním sporu roku 1688 a statek brzy prodal hraběti Heřmanovi Jakubu Černínovi.

František Josef Černín nechal tvrz přestavět na barokní zámek podle projektu architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Jan Josef Hildprant z Ottenhausenu, který Osvračín koupil roku 1734, na krátkou dobu připojil statek ke kanickému panství, ale od roku 1761 jej opět vyčlenil jako samostatný majetek. V 19. století sklářský podnikatel Ondřej Ziegler zámek přestavěl v novogotickém slohu.

Zámek byl znám také bohatou knihovnou, kterou postupně tvořily rodiny Zieglerů, Packů a šlechticů z Debernu. Sbírka obsahovala více než 1500 knih a 110 svazků hudebnin, převážně z 19. a 20. století. Přes 400 knih pocházelo z Nizozemska a knihy obsahovaly literaturu v němčině, angličtině, francouzštině, italštině a vzácně také češtině. Sbírka se skládala z beletrie, překladů dobových autorů, jazykových učebnic a slovníků, mezi hudeninami převažovaly klavírní partitury.

Dnes je Osvračín ceněným místem místní komunity, kde se pořádají kulturní akce a kde sídlí obecní úřad. Stavbu tvoří dvoukřídlá jednopatrová budova, která představuje zajímavý příklad překvapivě složité stavební a vlastnické historie.