Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi je římskokatolickým farním a poutním chránem bohaté historie. Vzniklý v počátku sedmnáctého století se stal českým nejstarším mariánským poutním místem. Dnešní barokní budova byla po celkové rekonstrukci slavnostně otevřena 1. ledna 2020 a je domovem nejcennějšího pokladu – Palladia země české, gotického kovového reliéfu z poloviny čtrnáctého století, jehož osud je tradičně spojován se svatováclavskou péčí.

Starší gotická stavba již nemohla pojmout vzrůstající počet poutníků. Nový chrám byl vystavěn v letech 1613–1625 předpokládaně podle návrhu italského architekta Giovanniho Maria Filippiho pod vedením Jakuba de Vaccani, ve stylu raně barokních römských kostelů. Na jeho vybudování se zasloužila místní kapitula sv. Kosmy a Damiána s významnou podporou císaře Matyáše, jeho manželky Anny a katolické šlechty.

Stavba se dále rozvíjela během tří následujících století. Severní věž byla dokončena roku 1675 Abrahámem Leuthnerem. Jižní věž vznikla v letech 1748–1749 podle návrhů Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který také navrhl západní průčelí chrámu (1736). V období 1728–1732 byly vytvořeny terasa a ambity za východním závěrem baziliky. V roce 1775 vybavil chrám nástěnnými malbami Václav Kramolín, bratr lépe známého Josefa Kramolína – jeho díla znázorňují historii staroboleslavského paládia, jeho zázraky a výjevy ze života Panny Marie.

V květnu 1757 se v okolí kostela odehrálo bojové střetnutí sedmileté války. Padl zde pruský generálmajor jezdectva Carl Ernst von Wartenberg, který byl následně pohřben v kryptě. Barokní období učinilo Starou Boleslav nejvýznamnějším českým poutním místem spojeným se sv. Václavem.

Jezuité pečovali o chrám až do svého zrušení. Poté se správy ujala místní kapitula, zde přítomná od jedenáctého století. Od roku 1929 jej spravovali redemptoristé; v roce 1950 násilně zakročil komunistický režim a kapitula byla zbavena pravomocí. Po roce 1990 byla kapitula obnovena. V období 2003–2008 péči zajišťovali Pallotini, v současnosti ji svěřují diecézním kněžím.

Palladium země české, nejcennějším pokladem baziliky, je gotickým kovovým reliéfem z poloviny čtrnáctého století. Podle zbožné tradice jej v roce 1160 někdo vyoral v poli. Reliéf je odlitý z korintské mědi – slitiny zlata, stříbra, platiny a mědi – a v sedmnáctém až osmnáctém století jej zdobí stříbrný rám s drahokamy. Legendy jej spojují se sv. Václavem, sv. Ludmilou, knížetem Bořivojem a se sv. Cyrilem i sv. Metodějem. Podle zbožné tradice sv. Václav jej nosil na pásce kolem krku; reliéf se objevuje také na Svatováclavských korouhvích.

Bazilika je dnes otevřena denně od deseti do sedmnácti hodin. Komentované prohlídky zajišťuje Informační a kulturní centrum Stará Boleslav. V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu kostela čerpáno 20 612 000 korun.