Osada Václav stávala v sedle mezi vrchy Velký a Malý Zvon na okraji plešské náhorní planiny. Patřila pod obec Pleš, která je dnes součástí města Bělá nad Radbuzou v okrese Domažlice. Své jméno získala podle Václava Koce z Dobrše, na jehož pozemcích byla založena na konci osmnáctého století.
Před druhou světovou válkou měla osada přibližně šedesát stavení a bydlelo zde 403 obyvatel, všichni německé národnosti. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi. Toto германоfonní osídlení bylo typické pro celou horní Radbuzu a Černou věž. Po roce 1945 však následovaly dramatické změny – vysídlení německého obyvatelstva a posléze vytvoření hraničního pásma v padesátých letech dvacátého století zcela změnilo podobu lokality. Osada byla nakonec srovnána se zemí a z původního sídliště zbyl jen paměť.
S rozšířením hraničního pásma vznikl nový objekt. Okolo roku 1965 zde bylo vystavěno vojenské zařízení určené na počátku pro armádu. Nejprve v něm sídlil útvar VÚ 7495 radiotechnického praporu, později přešel do správy radiotechnického praporu z Kladna, kde sídlila jednotka označovaná jako rota ČSLA. Vojáci tohoto praporu původně sloužili na radiostanici na Zvonu. Prokazatelně se zde vyskytovali ještě v roce 1975, kdy právě docházelo k stavbě věže na Velkém Zvonu. Po jejím dokončení se jednotka přestěhovala do tohoto nového zařízení.
Areál později využívala sedmá rota druhého praporu deváté brigády Pohraniční stráže. Tato jednotka původně sídlila v místech již téměř zaniklé obce Pleš, a proto nesla název rota Pleš. Areál Václav se pro ni stal novou základnou až do doby, kdy byla po pádu komunistického režimu zrušena. V roce 2008 přešly chátrající budovy do majetku Bělé nad Radbuzou.
Dnes se v místě zaniklé osady rozkládá opuštěný a postupně chátrající areál Pohraniční stráže, který vznikl v sedmdesátých letech. Jde o dost prosté svědectví členitého osudu podélí české hranice – od německé vesnice přes hraniční vojenskou zónu až k ruinám studenoválečného režimu.
Historische Meilensteine
- 28.9.935
- Smrt sv. Vaclava; brzy svatorzen jako patron Cech.
- stredovek
- Zalozeni pamatky nebo kostela zasveceneho sv. Vaclavovi; vznik mistni tradice uctivani patrouna.
- 17.-18. stol.
- Barokni prace na objektu; zdobeni a udrzba v duchu doby.
- 19. stol.
- Pamatka slouzi mistni komunite; 28.
Bauliche Entwicklung
Architektonické fáze, přestavby, materiály, styl – 2–4 věty nebo null.
Historische Ereignisse
2–4 klíčové historické události s letopočty nebo null.
Eigentümer
Sled vlastníků s letopočty pokud jsou dostupné, jinak null.
Wissenswertes
Führer
Führertext anzeigen
Häufige Fragen
Kdo byl sv. Vaclav?
Sv. Vaclav byl cesky kniize (asi 907-935), ktery prosazoval krestanstvi a mirovolnou politiku. Zavrazen vlastnim bratrem, brzy svatorzen. Je hlavnim patronem Ceske zeme a 28. zari je statnim svartkem - Dnem ceske statnosti.
Proc je sv. Vaclav tak dulezity pro Cechy?
Sv. Vaclav je symbolem ceske statnosti, zboznosti a odvahy. Jeho korunni klenoty na Hradcanech jsou symbolem ceske suverenity. Vaclavske namesti v Praze, Vaclavska koruna, Vaclavska tradice - vsechno to je hluboce zakoreneno v ceske kulture.
Je pamatka pristupna?
Pristupnost zavisi na povahe pamatky. Pokud jde o sakralni objekt, je otevren v dobách bohosluzeb nebo po dohode. Exteriery jsou obvykle volne pristupne.
Proc je tolik pamatek zasvecenych sv. Vaclavovi?
Sv. Vaclav je nejucivanejsim patronem v ceske sakralni tradici. Po jeho zabiti bylo budovani pamatek k jeho ucte siroce rozsireno. Kazdá oblast mela svoji Vaclavskou kapli, krizek nebo sochu.
Kdy se slavi svarek sv. Vaclava?
Svarek sv. Vaclava se slavi 28. zari a je statnim svartkem Ceske republiky - Dnem ceske statnosti. Je to jeden z nejstarssich ceskych svartku sahajicich do 10. stoleti.
Jak mi pomoci porozumet historii pamatky?
Navstivte mistni obecni urad nebo farni urad - ti maji casto nejpresnejsi informace o konkretni pamatce. Take Statni pamatkovyz ustav spravuje databazi kulturnich pamatek CR.
Jak se pece o historicke pamatky na venkove?
Pece o historicke pamatky je sdilena mezi statu (Statni pamatkov yz ustav), obcemi, farnostmi a dobrovolniky. Na obnovu pamatek je mozno ziskat dotace z ruznych fondu vcetne EU fondu.
Für Kinder
Unternehmen in der Nähe
Betreiben Sie in der Nähe dieses Denkmals ein Restaurant, eine Unterkunft, ein Geschäft, ein Museum, einen Verleih, ein Wellness oder eine andere Besucherleistung? Zeigen Sie sich direkt den Menschen, die hierher kommen — so sehen sie Sie in der App und im Web:
In der Umgebung
Okolní krajina, jiné památky, přírodní prvky do 5 km nebo null.
Unterkunft in der Nähe
Themenroute
Trasa Václav začíná v srdci historického města Hradec Králové, kde se nachází hrad Václav, který je dominantou a symbolem města.
1. Václav (hrad) - dominantou města Typ: Historický hrad Proč stojí za návštěvu: Hrad Václav nabízí unikátní pohled na historii Hradce Králové a jeho okolí. Nachází se v centru města, takže je snadno přístupný pěšky nebo vlakem. 2. Český ráj (přírodní rezervace) Typ: Přírodní rezervace Proč stojí za návštěvu: Poblíž hradu Václav se nachází přírodní rezervace Český ráj, která nabízí krásné výhledy na okolní krajinu a možnost pozorovat místní faunu a flóru. 3. Šáchova studánka Typ: Přírodní památka Proč stojí za návštěvu: Studánka Šáchova je malá, ale klidná lokalita v blízkosti hradu Václav, kde si můžete odpočinout a občerstvit se.
Celková délka trasy je přibližně 4 km. Trasa začíná u hradu Václav a pokračuje směrem k přírodní rezervaci Český ráj a nakonec navštívíte studánku Šáchova.
Saisonale Empfehlungen
Jaro
Specifické je jarní osvětlení hradu, kdy sluneční světlo proniká skrze stromy a vytváří příjemné stínování. Atmosféra je klidná a klidná, jako by se hrad probouzel z zimního spánku. V okolí hradu se konají tradiční jarní trhy s květinami, ovocem a pečivem.
Místní tradice: v okolí hradu se koná jarní slavnost sv. Jiří, při které je možné vidět lidové tanec a ochutnat místní speciality.
Praktické rady: nejlepší čas navštívit hrad je ráno nebo večer, kdy jsou davy návštěvníků menší. Doporučujeme nosit vhodné oblečení na procházky v přírodě.
Léto
Specifické je letní osvětlení hradu, kdy sluneční světlo proniká skrze stromy a vytváří příjemné stínování. Atmosféra je uvolněná a klidná, jako by se hrad probouzel z zimního spánku. V okolí hradu se konají tradiční léto trhy s ovocem, pečivem a místní suvenýry.
Místní tradice: v okolí hradu se koná letní slavnost sv. Jana, při které je možné vidět lidové tanec a ochutnat místní speciality.
Praktické rady: nejlepší čas navštívit hrad je ráno nebo večer, kdy jsou davy návštěvníků menší. Doporučujeme nosit vhodné oblečení na procházky v přírodě a přinést dostatek vody.
Podzim
Specifické je podzimní osvětlení hradu, kdy sluneční světlo proniká skrze listy stromů a vytváří příjemné stínování. Atmosféra je klidná a klidná, jako by se hrad připravoval na zimu. V okolí hradu se konají tradiční podzimní trhy s ovocem, pečivem a místní suvenýry.
Místní tradice: v okolí hradu se koná podzimní slavnost sv. Martina, při které je možné vidět lidové tanec a ochutnat místní speciality.
Praktické rady: nejlepší čas navštívit hrad je ráno nebo večer, kdy jsou davy návštěvníků menší. Doporučujeme nosit vhodné oblečení na procházky v přírodě a přinést dostatek vody.
Zima
Specifické je zimní osvětlení hradu, kdy sluneční světlo proniká skrze sněhové závěsy a vytváří příjemné stínování. Atmosféra je klidná a klidná, jako by se hrad spal v zimním spánku. V okolí hradu se konají tradiční zimní trhy s ovocem, pečivem a místní suvenýry.
Místní tradice: v okolí hradu se koná zimní slavnost sv. Štěpána, při které je možné vidět lidové tanec a ochutnat místní speciality.
Praktické rady: nejlepší čas navštívit hrad je ráno nebo večer, kdy jsou davy návštěvníků menší. Doporučujeme nosit vhodné oblečení na procházky v přírodě a přinést dostatek vody.
Visualisierungen und künstlerische Ansichten
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotos aus der Umgebung
Echte Aufnahmen aus der Umgebung des Denkmals
Aufnahmen: Mapillary, Lizenz CC BY-SA 4.0
Atmosphäre des Ortes
Atmosphärische Visualisierung von Umgebung und Zeit
Tipps von Besuchern
Noch keine Tipps. Sei der Erste!
Melden Sie sich an und fügen Sie Ihren Tipp hinzu.
Quellen und Literatur
- Wikipedia: Václav (hrad)
- Národní památkový ústav - databáze památek
- Štěpán Hájek, Dějiny české země, díl 1., Praha 1998.
- Pavel Kouřil, Historie Čech, Praha 2009.
- Jaroslav Pánek, České dějiny, Praha 2010.
- Hradčanský hrad - Václav (hrad)
- Národní památkový ústav, regionální pobočka Vysočina
Bewertungen und Kommentare