Kostel sv. Jakuba Většího stojí v centru Berounska již více než osm století. Předpokládá se, že vznikl ve 13. století současně se samotným městem. Nejstarší dochovanou vrstvu tvoří gotické základy, části obvodových zdí a okna presbytáře s původní gotickou kružbou. Hlavní vstup se nachází z menšího Seydlova náměstí, zatímco poutavou dominantu horní části Husova náměstí tvoří budova kostela se svou hranolovou věží.

Historie stavby je záznamem dynamických změn. První větší přestavba a rozšíření proběhly v roce 1543, z nichž se dochoval presbytář, sakristie a svorník klenby v západní předsíni s vyobrazením městského znaku. Kostel několikrát vyhořel, pokaždé byl obnovován. Zvonice byla ke kostelu přistavena v letech 1677 až 1683 pražským stavitelem Václavem Kapounem. Barokní charakter kostela se formoval postupně: přestavba z roku 1736 byla první větší přeměnou v barokní sloh, kterou doplnily další úpravy během 18. století, včetně přístavby empor v bočních lodích. Nejpodstatnější modernizace proběhla v počátku 20. století, kdy architekt Josef Fanta vedl důkladnou obnovu mezi lety 1903 a 1907.

Architektonicky je kostel trojlodní s valbovou střechou a trojbokým presbytářem. Hlavní loď i boční lodi, které jsou opatřeny empory, klenout se křížovou hřebínkovou klenbou. Věž a další části vnitřních prostor jsou klenutty křížovou žebrovou klenbou. Kostel má dva vchody: hlavní s předsíní na Husově náměstí a boční s renesančním portálem na jižní straně. Před hlavním vchodem stojí morový sloup z roku 1681, původně umístěný v horní části Husova náměstí. Na severní straně se nachází kamenný krucifix – náhrobní deska neznámého měšťana z dávného hřbitova, který se rozkládal kolem kostela až do počátku 16. století. Pamětní deska Martina Podstatného, zakladatele berounské hudební školy, visí nad vchodem na kruchtu.

Vnitřní zařízení kostela je převážně barokní z 18. století. Na hlavním oltáři vísí obraz sv. Jakuba od malíře Jana Petra Molitora, stejně jako jeho dílo – obraz sv. Jana Nepomuckého na oltáři v levé chrámové lodi. Obraz Snímání Krista s kříže pochází z okruhu van Dycka. Sochy na hlavních oltářích jsou dílem žáků Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Rokoková kazatelna pochází od pražského řezbáře Josefa Šnábla. Historická cínová křtitelnice od Matouše Flemíka z Rakovníka pochází z roku 1606.

V nedávné době získal kostel nová zvona: v roce 2000 byly do zvonnice zavěšeny čtyři zvony (Václav, Ludmila, Anežka a Vojtěch) ze zbraslavské dílny Rudolfa Manouška. V roce 2004 obdržel kostel dar od partnerského holandského města Rijswijk – nové varhany. Kostel spravuje Římskokatolická farnost Beroun a v rámci Programu záchrany architektonického dědictví byly na opravu čerpány prostředky převyšující dva miliony korun.