Klášter řádu obutých augustiniánů v České Lípě patří mezi zajímavé příklady barokního mecenášství v Čechách. Založili jej augustiniáni v roce 1624 krátce poté, co Albrecht z Valdštejna získal Českou Lípu s novozámeckým panstvím. Vojevůdce se rozhodl posílit v městě katolicismus a zároveň zajistit jeho rozvoj vzděláním. K tomu účelu přivedl z Prahy dva augustiniánské mnichy z kláštera u sv. Tomáše, aby začali vyučovat místní měšťanské děti.

Vzniklý projekt byl ambiciózní. Zakládající listiny vydané 12. března 1627 – součástí byla tříicítka listin napsaných v latině a opatřených Valdštejnovou pečetí – určovaly, že součástí kláštera bude velký výchovný ústav a církevní latinská škola. Albrecht se inspiroval jezuitským gymnáziem v Jičíně, kde měl svůj knížecí dvůr. Latinská škola měla stejná privilegia jako jičínské učiliště a mělo v ní být několik tříd. V klášteře mělo sídlit deset až dvanáct řeholníků, kteří byli povinni denně sloužit mši svatou za vévodou a jeho rodinou a zároveň vyučovat mládež.

Stavbu zabezpečil Valdštejn finančně – výnosem z vrchnostenského pivovaru a Novozámeckých rybníků. Stavba kláštera, zahájená v roce 1626, však postupovala pomalu. Valdštejn si stěžoval na zdržení, a ačkoliv mu v roce 1627 předložili dřevěný model stavby, práce se nezrychlily. Klášterní stavby a kostel Všech svatých byly dokončeny až v polovině roku 1631, kdy stavitel odešel s dělníky zpět do Jičína.

Skutečný vzestup školy nastal pod vedením Pavla Konopea, původem z Flander, který se stal jejím prvním rektorem. Tento nadaný řeholník si získal pověst agilního a schopného vůdce. V roce 1631 v České Lípě založil vlastní tiskárnu – podnik, který byl však již o tři roky později zničen při švédském vpádu. Sám Konopeus zemřel neobvyklou smrtí – spadl z kazatelny v městském kostele sv. Petra a Pavla 12. října 1635, když kázal.

Klášter provázela dynamická historie převorů a jejich snah. První převorem od založení byl P. Felix Gladich, postupně jej vystřídali Urban von Heyden, Sylvester Kuna, Nikolaus Pechold a Pavel Konopeus, který se později věnoval především škole. Jejich úsilí postupně učinilo z kláštera významné vzdělávací středisko Českolipska i Valdštejnova Frýdlantského velkovévodství.

Dnes již v klášteře nesídlí řeholníci a klášter z velké části slouží jným účelům. V jeho objektech se nachází Vlastivědné muzeum a galerie na náměstí Osvobození v centrální části města. Klášterní kostel, bazilika Všech svatých, zůstal zachován a dodnes v něm probíhají bohoslužby. Klášterní areál slouží jako středisko kulturního dění a připomíná dobu Valdštejnovy snahy o duchovní a vzdělávací obnovu českolipských měšťanů na počátku třicetileté války.