Brána zemědělského dvora, lidově zvané Meierhofu, je klasicistní stavbou v ulici Na Vyhlídce v Butovicích. Dne 3. května 1958 byla prohlášena za kulturní památku (číslo 41226/8-2108) a představuje zajímavý doklad architektonického řešení z přelomu 18. a 19. století.

Počátky panského majetku v Butovicích sahají hluboko do minulosti. Na místě první usedlosti se nacházel stav patřící k dědičnému fojtství, jehož kořeny se táhnou do 16. století. Tento dvůr stál na křižovatce hlavní ulice (dnešní Butovické) a tzv. Moravské volské cesty (dnešní Moravské), poblíž kaple svaté Anny. Stísněná poloha v intravilánu obce a nevhodné umístění vzhledem k panským pozemkům na druhé straně obce však vedly vrchnost na konci 18. století k novému rozhodnutí. František Xaver hrabě z Harrachu nechal postavit zcela nový panský dvůr na návrší na severovýchodě vsi, v blízkosti kostela Všech svatých. Nový dvůr byl s původní lokací spojen příjezdovou cestou, která se později stala ulicí Na vyhlídce. Starý statek přitom zůstal v majetku vrchnosti.

Brána, která zde vznikla, je vynikajícím příkladem klasicistního stylu. Stavbu charakterizuje obdélný obrys zakončený profilovanou římsou, nad nímž se zvedá štít ve dvou segmentech – dolní lichoběžníkovém s konkávně prohnutými rameny a horní trojúhelníkovém. Celá stavba je kryta taškami, a to i podél říms. Průjezd je půlkruhově zaklenut; původní dřevěná vrata se nedochovala a byla nahrazena novodobými. Zdobný efekt vytváří dvojice pilastrů z každé strany průjezdu, které opticky podporují říms. Nad průjezdem a v prostoru štítu se objevují vavřínové festony, typický klasicistní motiv. Brána navazuje na zbytky původní ohradní zdi dvěma nižšími sloupky, rovněž taškami krytými.

Historie stavby však byla bouřlivá. Původní usedlost se postupem času proměnila na průmyslové zařízení, jeho stavby byly vícekrát přestavěny pro zemědělské či průmyslové užití. Ve 20. století byla plocha před vjezdem rozparcelována pro rodinné domy a nový vjezd vznikl z jihovýchodní strany. Brána dnes tvoří hranici mezi průmyslovým areálem a zahradami soukromých domů. Její zdobené průčelí tak v současnosti směřuje do jedné ze soukromých zahrad. Kolem roku 2010 byla brána ze strany statku omítnuta, byla vložena nová dveřní otevření a opravena krytina. Přestože má neobvyklé umístění na hranici dvou světů, zůstává zajímavým dokladem klasicistní architektury a vývoje venkovské obce.