Zámek Býchory, nesoucí také název Nový zámek Horskýfeld, se nachází ve stejnojmenné obci přibližně třináct kilometrů severně od Kolína. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka. Jeho dějiny jsou neobyčejně pestré: za necelých sto padesát let se v něm vystřídali průmyslníci, šlechtici, slavný houslista i státní instituce komunistické éry.

Počátky lokality sahají do roku 1829, kdy Jakub Veith koupil od královské komory zdejší panství. V jeho areálu si postavil tzv. Veithovu vilu, lidově zvanou starý zámek. Roku 1862 přešlo zadlužené panství do rukou Františka Horského, jenž je přetvořil v prosperující hospodářství. Za své zásluhy byl roku 1873 povýšen do dědičného rytířského stavu a od té doby je uváděn jako František rytíř Horský von Horskýfeld. Horský se intenzivně věnoval podnikání v Kolíně a stačil se zde stát i městským zastupitelem.

Původně uvažoval o přestavbě zámku Kolín, nakonec se však roku 1865 rozhodl vybudovat zcela nové sídlo přímo v Býchorech. Stavba probíhala v letech 1865 až 1866 podle návrhu architekta Moritze Hinträgera. Budova dostala půdorys písmene H: uprostřed zůstala původní hájovna, k níž přibyla severní a jižní křídla s věží. Protože jednotlivé části netvořily sourodý celek, prošel zámek roku 1870 další úpravou – k hlavnímu vchodu hájovny byl přistaven předstupující rizalit s obloukem ve stylu tudorovské novogotiky. V okolí zámku byl založen pětihektarový anglický park a zeleninová zahrada. Veithova vila byla přestavěna na kanceláře a byty úředníků; se zámkem ji spojovala krytá chodba.

Horský zemřel roku 1877 a jeho rodina vlastnila zámek do roku 1896. Tehdy jej pro svou dceru Marii zakoupil majitel poděbradského panství Arnošt Filip Hohenlohe. Marie však záhy, roku 1897, zemřela na zánět slepého střeva. Roku 1904 se zámku ujal houslista a skladatel Jan Kubelík a sídlo se proměnilo v centrum společenského života. Právě zde se roku 1914 narodil dirigent Rafael Kubelík. Roku 1916 přešel zámek na Eugena a Johanu Tauberovy, roku 1939 pak na podnikatele a politika Dominika Čiperu s manželkou Boženou, za jejichž vlastnictví byl objekt opraven a vybaven novým mobiliářem.

Za druhé světové války byla roku 1943 na zámek uvalena nucená správa a roku 1945 krátce správa národní. Po válce byl sice vrácen původním majitelům, avšak v květnu 1948 přišlo znárodnění. V letech 1949 až 1956 zde sídlila Ústřední dělnická škola pro chemický průmysl, poté dětský domov a nakonec Dětský výchovný ústav. Přestavby z komunistické doby – včetně necitlivého zásahu z roku 1985 – původní podobu areálu citelně poškodily; starý zámek ztratil svou původní tvář úplně.

Po sametové revoluci byl zámek roku 1990 vrácen v restituci Janu Čiperovi, který musel dalších deset let snášet ústav jako nájemce. Ten opustil objekt 1. dubna 2001 a v prosinci 2002 ukončila provoz i školní jídelna. Prázdný zámek dál chátral – v té době bylo odcizeno dokonce unikátní litinové točité schodiště. Roku 2007 jej koupila společnost ElitProfit s ambiciózními plány, fakticky však pouze opravila plot. Roku 2017 přešel zámek na Rental Property Praha a roku 2021 jej koupila společnost Inter Finanzpartner. V roce 2022 konečně začala rekonstrukce areálu.

Pro návštěvníka, který se vydá do obce severně od Kolína, jde o pozoruhodné svědectví o proměnách českého venkovského šlechtického sídla: od romantické tudorovské novogotiky 19. století přes slavná léta za houslisty Jana Kubelíka a narození jeho syna Rafaela až po osudy typické pro české kulturní dědictví v době komunismu.