Na severní straně Žižkova náměstí, v blízkosti pozdněgotického kostela Proměnění Páně, stojí samostatně měšťanský dům čp. 6/6 na pozemku o výměře 292 m². Nese jméno rodiny Ctiborů, která jej vlastnila a zde od dvacátých let 19. století sídlila. Dům je součástí městské památkové rezervace Tábora, která byla vyhlášena národní kulturní památkou v roce 1962 – v ČSSR měl Tábor v té době mezi všemi městy toto zcela ojedinělé postavení. Stavba je výrazným dokladem pozdně gotické přestavby města a svým urbanistickým významem zastává důležitou výtvarnou roli v kompozici domů kolem náměstí.

Původní stavba pochází ze středověku, ale svou současnou podobu získala po velkém požáru v roce 1532, který pohltil značnou část domů v centru města. Ničivé požáry v období 1525–1559 paradoxně napomohly rozvoji Tábora, neboť vedly ke kamenné přestavbě dříve převážně dřevěného zástavby a uplatnění nových architektonických prvků. Dům je typickou ukázkou pozdně gotické stavby s prvky renesančními. Od konce 16. století prošel několika vlastnickými změnami, včetně rodu Faberů. Počátkem 18. století pustl a jeho střešní konstrukce hrozila zřícením. Spása přišla v roce 1790, kdy jej koupil Jan Veselý. Po jeho smrti se vdova provdala za soukeníka Jana Ctibora, kterého následně dům jmenuje. Došlo k opravám a průčelí bylo přestavěno do pozdně barokně klasicistní podoby. Od roku 1810 byl na domě zápis na obecní lucernu.

Rodina Ctiborů zde provozovala mydlářské řemeslo – mimo samotného mýdla prodávali také louh a další suroviny. Vedle obchodu se v domě nacházela úřadovna pražské Nemocenské pokladny soukromých úředníků a zřízenců, kterou spravoval Karel Ctibor. V novější době zajímavé, že v roce 1944 byl obnoven havarijní štít směrem na náměstí, v roce 1959 pak byla vyměněna střešní krytina. Nejdůležitější byla však rekonstrukce z roku 1977, která domu vrátila jeho pozdně gotickou fasádu. Vnitřek byl přestavěn – mimo stávající matrikou byla zřízena reprezentativní obřadní síň a v podkroví se nachází rozsáhlý dokumentační materiál k městské kronice.

Architektonicky je Ctiborův dům jednopatrový nárožní dům s čtyřosým průčelím. Jeho dominantní jižní průčelí vyvěnčuje tříetážový štít členěný pozdně gotickou kružbou s charakteristickými plaménkovými motivy. Ramena průčelí jsou stupňovitě osázena pinákly, které elegantně propojují věčko štítu. Fasáda vykazuje vrstvy několika období – pod pozdně barokní omítkou se zalomenými římsami je pod omítkou obnažena originální pozdně gotická omítka s kvádrováním. Iluzivní výzdobu imitující kamenickou práci sochů přinesla doba renesanční. V přízemí i patře jsou zachována gotická okna s kamenným ostěním; prostor v přízemí vyplňuje hloubkový dvoutrakt se síní zaklenutou výsečovou klenbou. Gotický sedlový portál se stopami původní malby s geometrickými motivy vede hlubš do stavby.