Důl Schöller (také Schoeller), postupně nazývaný Důl Nejedlý, Důl Klement Gottwald či Důl Kladno, představuje jednu z posledních těžních stanic kladenské uhelné pánve. Leží severozápadně od Libušína v okrese Kladno, v blízkosti bývalého hradiště Libušín. Více než sto let trvající těžba zde skončila až v roce 2002, čímž se uzavřela poslední kapitola intenzivního hornictví v této oblasti.

Prvotní průzkumy začaly roku 1895 vrtáním. V srpnu 1896 byla v hloubce 495 metrů objevena bohatá uhelná sloj mocná deset metrů. Vlastní hloubení jámy se zahájilo v červnu 1899 pod vedením dolování společnosti Mirošovské kamenouhelné těžařstva, později přejmenované na Mirošov–Libušín–Svatoňovické těžařstvo. Jáma se kruhovým průřezem o vnitřním průměru pět metrů byla dohloubena v říjnu 1901 na hloubku 533,3 metrů. Pravidelná těžba byla zahájena v únoru 1902.

Stavby odrážely moderní průmyslové ideály své doby. V centru se nacházela jámová budova s novorenesanční fasádou, kterou zdobily tympanony a dlouhá řada vysokých oken. Dominantou komplexu byla ocelová těžní věž. V roce 1905 důl odkoupila Pražská železářská společnost a vystavěla zde elektrárnu. Důl byl propojen s nádražím Buštěhradské dráhy v Kamenných Žehrovicích a úzkorozchodná trať vyvážela uhlí do Smečna a Slaného. V roce 1915 byl překopem spojen s dolem Wannieck. V průběhu druhé poloviny dvacátého století byla infrastruktura rozšířena o strojovnu, kompresovnu, třídičku a pětipatrovou budovu hornických koupelí. Kromě černého uhlí zde byla těžena i lupka.

Ve druhé půli padesátých let pracoval na tomto dole sériový vrah Václav Mrázek. V březnu 1957 byl odhalen při vykrádání a následně byl za sedm vražd a více než sto dalších trestných činů v závěru roku odsouzen k trestu smrti.

Těžba na samotné jámě Schöller skončila roku 1973, když byla uvedena do provozu větší sousední jáma Nejedlý III (hloubená 1968–1972 do hloubky 638,66 metrů). Poté sloužil důl pouze pro větrání. V listopadu 2001 explodovala metanovýbušná směs s katastrofálními následky – čtyři horníci zahynuli. Následná bezpečnostní opatření by byla ekonomicky neúnosná, proto bylo začátkem roku 2002 rozhodnuto o uzavření. Poslední uhelný vůz celého kladenského uhelného revíru opustil důl v červnu 2002.

Těžní věž a jámová budova N I jsou od roku 2001 chráněny jako kulturní památka. Důl Schöller tak zůstává trvalou vzpomínkou na více než století industriálního života na Kladensku.