Zámek Horní Beřkovice stojí v jihozápadní části obce stejného jména v okresě Litoměřice. Areál je od dávna centrem místního panství a dnes jej obývá psychiatrická nemocnice, která zde sídlí již více než sto třicet let.

Prvním panským sídlem byla gotická tvrz, již v roce 1470 koupil Jan Firšic z Nabdína. Majetnictví se měnilo podle běžného feudálního vzorce: syn Jana Firšice panství roku 1521 prodal Burianu Trčkovi z Lípy. Od jeho synů ji roku 1527 získal Hanuš Kaplíř Duchcovský ze Sulevic. V šestnáctém století se zde usídlil Pavel Běškovský ze Sulevic z rodu Kaplířů. Roku 1559 panství tvořené více než osmi vesnicemi (mezi nimi Bechlín, Černouček, Kostomlaty pod Řípem, Libkovice pod Řípem, Mnetěš, Počaply, Předonín a Straškov) připadlo Kryštofu z Lobkovic na Bílině a Kosti. Lobkovicům patřilo až do roku 1680, kdy jej koupil František ze Scheidleru. Po jeho brzkém úmrtí majetek zdědil syn Ferdinand Kryštof ze Scheidleru, který inicioval první zásadní přestavbu — tvrz byla transformována na barokní zámek.

Roku 1698 panství zdědil hraběcí rod Hartigů. Adam František z Hartigu se rozhodl pro stavbu zcela nové budovy a nechal ji postavit v letech 1738 až 1756. Původní tvrz a její barokní úpravy poté sloužily k administrativním účelům a ubytování zaměstnanců. Spolu s novou rezidencí vznikl také park, který byl v devatenáctém století upraven v anglickém stylu.

Hartigům panství náleželo až do roku 1821, když jej zdědili hrabata Ledebourové. Jejich vlastnictví nebylo dlouhé — Adolf Ledebour majetek v roce 1841 prodal hraběti Františku Čeňkovi Desfours-Walderodu. O dalších dvacet osm let později, v roce 1869, jej koupit statkář Černý. Od roku 1889 zámek vlastnil Zemský úřad země České, který zde v roce 1890 založil léčebnu pro duševně nemocné. Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice v areálu dosud sídlí.

Stavební podoba zámku nese stopy všech těchto etap. Starý zámek konstruovaný Ferdinandem Kryštofem ze Scheidleru stále stojí v areálu nemocnice, ačkoli pozdější úpravy jeho původní vzhled silně pozměnily. Novější stavba z času Adama Františka z Hartigu tvoří dvoupatrová hlavní budova, k níž se přimykají boční křídla z let 1770 až 1780. Tato křídla vymezují čestný dvůr, jehož čelo uzavírá pilířový plot s bránou. Delší průčelí hlavní budovy podtrhují dva krajní rizality zakončené segmentovými štíty a velký středový rizalit se čtyřmi polosloupy, které sahají z prvního do druhého patra a nesou trojúhelníkové štíty. Ty býval ozdobují vázy, plastiky puttů a sochy alegorií. Uvnitř hlavního křídla se nacházela sala terrena otevřená do zahrady a v prvním patře velký sál, jehož prostornost původně dosáhla druhého patra (později byl rozdělen dodatečně vloženým stropem). V západním křídle stojí kaple vysvěcená roku 1773. Součástí dnešního areálu je také multifunkční centrum a bývalý ústavní kostel sv. Václava.

Zámek Horní Beřkovice tedy představuje vrstvu českých dějin staveb — od gotických tvrzí přes barokní proměny až po romantické parky. I jako nemocnice zůstává kulturní památkou, která přechází historii generacím novým. >>>>