Zámek v Pavlovicích u Přerova vznikl na konci 19. století jako sídlo moravské průmyslnické a státnické elity. Stavbu inicioval Alfred Skene II., kterého si pamatujeme nejen jako úspěšného podnikatele, ale také jako politika – byl poslancem Říšské rady a členem Moravského zemského sněmu. Rodina Skeneova se s pavlovickým panstvím spjala již dříve: Alfred a jeho bratr Louis ho zakoupili společně roku 1878. Výstavba samotného zámku proběhla v letech 1890 až 1891, v době Alfredova vzestupu – roku 1889 mu byla uznána jeho skotská šlechtická tradice a o dvě desetiletí později, roku 1909, byl povýšen do stavu rakouských svobodných pánů. Zajímavostí je, že jeho otec zastával úřad starosty Brna v letech 1861 až 1864.

Projekt zámku zvěřili uznávanému vídeňskému ateliéru Fellner a Helmer, jehož dvěma tvůrci byli architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Jejich dílo se stalo trojkřídlou stavbou s věží, obklopenou ohrádkou se vstupní bránou. Architektonický styl odráží ducha své doby – tzv. eklekticismus. Fellner s Helmerem kombinovali novogotické prvky, patrné zejména na vstupní bráně zdobené erbem a věži, s prvky novorenesančními, kterými se odlišují interiérové okna a výbava pokojů. Vedle tradičních stylů se v budově odrazila i moderní technika a zázemí doby.

Součástí zámeckého areálu se stal anglický park, který nechal Skene vytvořit v souladu s módou doby. Mezi stromy parku se dochovává romantická zřícenina staršího hradu, která dodává lokality historickou hloubku a atmosféru.

Rod Skeneů užíval zámek až do poloviny 20. století. Roku 1917 jej zdědil Alfred Skene mladší, právník a syn zakladatele (1877–1946), který vlastnil Pavlovice po dobu téměř třiceti let, až do své smrti v přerovské nemocnici v roce 1946.

Od roku 1948 se zámek stal domovem pro důchodce – služba, kterou v budově plní dodnes. Při přeměně však zámek ztratil spoustu své původní krásy. Při první adaptaci interiérů pro nový účel zmizela a byla demontována převážná část původního vnitřního zařízení a výzdoby. Umělecké předměty, které v paměti rodu zůstaly, byly roku 1946 zkonfiskovány státem a jejich sídlem se staly sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a Národního muzea.

Přestože zámek už neplní svou původní funkci reprezentativního sídla, jeho architektura z doby Fellnera s Helmerem zůstává svědectvím o vkusu a sebevědomí moravské průmyslnické elity pozdního 19. století. Rozlehlé areály s anglickým parkem a zbytky historické stavby činí Pavlovice zajímavou zastávkou pro ty, kdo se zajímají o architekturní dědictví a běžné osudy velkých domů v proměnách moderních dějin.