Kostel svatého Klementa zasvěcený papeži Klimentovi stojí v těsné blízkosti baziliky sv. Václava. Románský chrám z 11. století je nejstarší dochovanou stavbou Staré Boleslavi, která se podařilo uchovat v takřka nezměněné podobě. Kamenné portály a půlkruhová apsida činí z tohoto skromného kostela jednu z nejvýznamnějších památek středověkého stavitelství v Čechách.

Kamenné jádro kostela bylo založeno v 11. století, nejstaršímu kamenному stavbě však předcházela dřevěná stavba ze 10. století. Dnešní romanskou podobu získal chrám teprve ve třetí čtvrtině 12. století. Jeho umístění nebylo náhodou – v západní části se nacházela tribuna pro knížete či velmože, kterou s palácem spojoval dřevěný můstek. Kostel tak sloužil spíše vládnoucím vrstvám než běžné obci věřících.

Středověk přinesl kosteliku katastrofy. V 15. století jej vypálila husitská vojska. Obnovy se ujali až v roce 1601 probošt Václav Albín z Helfenburku a kapitulní děkan Jiří Steinwasser. Horší zkázu způsobila třicetiletá válka – Švédové kostel těžce poničili, jak dokládají stopy požáru a trhliny v klenbě objevené při poslední restauraci. Nová křížová klenba byla instalována až v roce 1857. Kostel sloužil jako sídlo staroboleslavské kapituly do roku 1788.

Architekturně jde o jednolodní stavbu s půlkruhovou apsidou na východní straně a kamennými portály na straně západní a severní. Vnitřní prostor měří 7,45 × 4,55 metru. Dominantou interiéru je odstupňovaný vítězný oblouk. Po dvou úzkých oknech v bočních stěnách a dvě okna v apsidě osvětlují chrám přirozeným světlem. V západní části se rozprostírala tribuna s původně přímým dřevěným vchodem, kterýý byl později zazděn a nahrazen gotickým oknem.

Roku 1927 provádel prelát Jan Paulys rozsáhlé úpravy – vyměnil krytinu a fasádu. Do apsidy umístil gotické kamenné oltářní desky z pražského kostela sv. Filipa a Jakuba, zbořeného roku 1891. Po desetiletích úpadku obdržel kostel koncem 20. století status Národní kulturní památky.

Podzimem roku 2002 byl chrám otevřen veřejnosti po 25 letech restaurace. Archeologický průzkum odkryl původní románskou dlažbu a pod ní stopy ještě starší dřevěné stavby. Interiér vybavili novou výbavou v duchu původního stylu: kroperkou z dílny Pavla Baxy, dubovými sedadly od Milana Nováka a více než dvoumetrovým křížem ze starobylu dřeva vytaženého z Labe. Dnes se kostel řadí mezi nejcennější české památky románské doby a je součástí oslav Dne české státnosti.