Kostel svatých Petra a Pavla v Želivě je chráněnou kulturní památkou České republiky, která představuje jedinečný příklad historické architektury. Tento hřbitovní kostel se nachází v obci Želiv na Vysočině a je důležitou součástí místního kulturního dědictví.

Vznik kostela sahá do poloviny 12. století, což bylo pro Čechy obdobím významného rozvoje a centralizace panství Přemyslovců. Tento historický kontext odráží duchovní i politické usilování té doby, kdy se církevní instituce staly klíčovými hráči v moci a společenském životě. Původní stavba byla postavena ve stylu románském, což je patrné z dochovalých částí kvádříkového zdiva ve spodních částech lodi a presbytáře.

V 15. století kostel podstoupil významnou přestavbu, která mu dal novou tvář. Další stavební úprava proběhla v první čtvrtině 18. století, konkrétně kolem roku 1719, a je to právě tato fáze, která určila současnou podobu kostela. Přestože autorství této přestavby není archivně doloženo, existují domnění, že mohl být zapojen Jan Blažej Santini-Aichel. Tento nápad je podpořen tím, že Santini v letech 1713 až 1720 pracoval v Želivě na zakázce opata premonstrátského kláštera Jeronýma Hlíny. Spolupráce mezi Santinim a Hlínou trvala šest let, během nichž byly realizovány několik architektonických projektů včetně přestavby klášterního kostela Narození Panny Marie. Stylové podobnosti mezi rozeklaným štítem západního průčelí kostela svatých Petra a Pavla a dalšími díly Santiniho, jako je například jízdárna v Rychnově nad Kněžnou, posilují tuto domnělou příslušnost.

Architektonicky se kostel prezentuje jako jednolodní stavba s polygonálním presbytářem a nízkou pravoúhlou sakristií. Z románského období zůstaly zachovány kvádříkové zdivo ve spodní části lodi a presbytáře, nad kterým jsou prolomena půlkruhově zakončená okna. Západní průčelí je zdobeno rozeklaným štítem, což je typický rys pro Santiniho díla. Na hřebenu sedlové střechy lodi se nachází cibulová věžička s lucernou, zatímco presbytář je pokryt valbovou střechou.

Interiér kostela obsahuje tři raně barokní oltáře a kazatelnu, které původně pocházely z opatského kostela. Hlavní oltář v presbytáři je zdoben obrazem svatých Petra a Pavla s horním obrazem žehnajícího Krista, zatímco na bočních oltářích jsou umístěny scény Kristovy rodiny a vzkříšení. Nástavce oltářů ukazují svatou Annu s Marií a svatou Máři Magdalénu, zatímco kazatelna je zdobena postavami čtyř evangelistů.

Kolem kostela se rozkládá ohrazený areál starého hřbitova, který obsahuje cenné náhrobky a márnicí. Márnice má osmiúhelníkový půdorys s nízkou kupolí a je zdobena slepými lomenými arkádami, což jsou prvky často používané Santinim.

V roce 1930 byl kostel podle projektu pardubického architekta Bóži Dvořáka renovován, což přispělo k jeho zachování a modernizaci. Dnes je kostel svatých Petra a Pavla v Želivě nejen důležitou kulturní památkou, ale také místem, které stojí za návštěvu pro milovníky historie a architektury. Jeho bohatá historie a jedinečný architektonický charakter činí z něj významnou součást místního dědictví, které přitahuje pozornost nejen místních obyvatel, ale i cestovatelů z celého světa.