Kostel Povýšení svatého Kříže v Děčíně Kostel

Kostel Povýšení svatého Kříže v Děčíně (německy Tetschen Decanal Kirche) je raně barokním chrámem postaveným v závěru 17. století. Nachází se v ulici pojmenované podle svého zasvěcení, nedaleko děčínského zámku, a plní funkci farního kostela Římskokatolické farnosti – děkanství Děčín I. Od 3. května 1958 je chráněn jako nemovitá kulturní památka.

Pověst o kostele vede do vzdálenější minulosti. V 15. století měl existovat v blízkosti menší kostelík zasvěcený svatému Kříži, který nechal údajně postavit majitel děčínského panství Janek z Vartenberka. Podle tradice jej k této stavbě vedla zásah boží vůle – kolem rodiny v nebezpečné cestě přes pohoří se náhle koně zastavili u kříže v lese, čímž byla rodina zachráněna. Tento kříž pak údajně nechal pán přenést do Děčína a vystavěl pro něj malý chrám. Písemné zmínky o kostele pocházejí z roku 1530. Původní kříž měl být později zalit do dřeva barokního oltáře, kde dnes stojí socha Ukřižovaného Krista.

Dnešní majestetní chrám vznikl v době reformace stavitel Maxmiliána z Thun-Hohensteinu. V roce 1665 si tento šlechtic nechal zbořit tři měšťanské domy a na jejich místě zahájil stavbu reprezentativního zámeckého chrámku. Stavba trvala až do roku 1691, kdy byla dokončena za vlády jeho nástupce, hraběte a salcburského knížete-arcibiskupa Jana Arnošta z Thun-Hohenštejna. Symbolem stavby zůstává základní kámen – masivní pískovcový balvan vyčnívající dvě metry ze skalního podloží, viditelný v obvodové zdivu. Nese latinský nápis posvěcený až po dokončení stavby.

Roku 1749 zasáhl Děčín obrovský požár, který poškodil i vnitřní vybavení kostela. Shořela výzdoba postranních oltářů, která byla později zrekonstruována z různých zdrojů. Některé části vybavení přišly z mnohem více poničeného farního kostela sv. Václava a Blažeje, který již nemohl sloužit. S vybavením se přesunula i farnost – od roku 1826 plní Kostel Povýšení sv. Kříže roli hlavního farního chrámu.

K stému výročí posvěcení v roce 1791 nechal hrabě Václav Josef z Thun-Hohensteinu vyzdobit interiér freskami. Malíř Josef Kramolín, bývalý jezuitský bratr, vytvořil nádherné nástěnné malby. V kupolí se rozprostírá Nalezení svatého Kříže císařovnou sv. Helenou se ztvárnením 150 postav. Presbytář zdobí scény z Kristova utrpení, hlavní loď pak fresky Nesení a Povýšení svatého Kříže.

Stavba se v 20. století začala zanedbávat. Zásadní zvrat přinesl rok 1991, kdy město Děčín a Římskokatolická církev podepsaly deklarační listy o společném užívání kostela. Následovaly značné opravy střechy, kopule, fasády a okolí. Kostel je architektonicky řešen jako raně barokní trojlodí na půdorysu latinského kříže a představuje jednu z nejdůležitějších barokních pamětihodností Děčína.