Kaple Nejsvětější Trojice stojí na jihozápadním okraji Starého náměstí v Sokolově, v Karlovarském kraji. Nachází se těsně před kapucínským klášterem, na místě, kde se ještě na konci 19. století rozkládal východní okraj starého hřbitova.

Stavba kaple byla iniciována sokolovským arciděkanstvím v době, kdy mezi arciděkanstvím a kapucíny nepanovaly příliš přátelské vztahy. Arciděkanství těžko neslo odliv věřících poté, co byl v klášterním kostele zřízen hudební kůr, čímž klášter získával nové věřící na úkor kostela svatého Jakuba Většího. Kaple byla postavena na místě starší kapličky svatého Jana Křtitele.

Sokolovský stavitel Johann Andreas Leistner zažádal v roce 1771 u pražské konzistoře o povolení k opravě a zvětšení původní kapličky. K zahájení stavby došlo 23. března 1772, a již 24. května 1774 byla kaple vysvěcena. Rok poté byla přistavěna sakristie a zabudovány malé varhany od mistra Josefa Pleyera z Lokte.

Při požáru města 23. června 1874 byla kaple zničena, ale brzy poté byla znovu obnovena. V roce 1964 požádal městský národní výbor o její demolici, památkové instituce však žádost zamítly. V roce 1966 prošla kaple dalšími opravami, během nichž byl v zadní stěně presbytáře osazený renesanční náhrobek ze zrušeného hřbitova. Ten však při opravách zmizel. Poslední oprava proběhla v roce 1996.

Z architektonického hlediska jde o obdélnou jednolodní stavbu o rozměrech přibližně 16 × 9 metrů s užším pravoúhlým presbytářem se zaobleným nárožím. V ose kaple navazuje na presbytář nižší sakristie ve formě pravoúhlého přístavku. Průčelí je rytmizováno dvěma pilastry ukončenými v hlavní římse. Nad portálem z otesaného kamene se nachází tzv. jetelové okno. Na vrcholu štítu se tyčí zděná zvonička s kruhovým oknem. Oba boky kaple mají po dvou oknech jetelového tvaru, na nárožích jsou štukové lizény. Použité materiály pocházely z blízkého okolí: kámen z Hruškové, dřevo z kynšperských lesů, plech z Rotavy a cihly z Nosticovské cihelny.

Kaple byla vyzdobena obrazy a freskami. Tuto důležitou práci na sklonku svého života provedl malíř Eliáš Dollhopf z Horního Slavkova. Hlavní oltář s bohatou sochařskou výzdobou měl uprostřed oltářní plátno s námětem Nejsvětější Trojice korunující Pannu Marii. Nad hlavním oltářem se nacházela freska s motivem křesťanského nebe s Nejsvětější Trojicí a devíti kůry andělskými. Ve čtyřech klenebních polích zachytil malíř alegorie čtyř hlavních metel lidstva – hladomoru, nemocí, války a moru. Pro postranní oltář dodal malíř oltářní plátno s námětem Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Malíř v roce 1773 pracoval na výzdobě kaple, jejího dokončení se však nedožil – vysvěcení proběhlo 24. května 1774, tedy asi půl roku po jeho smrti. Veškerá tato bohatá výmalba a mobiliář však padly za oběť požáru kaple v roce 1874. Současné oltářní plátno s námětem Koronování Panny Marie je novějšího data a nemá vyšší uměleckou hodnotu.

Po předání kaple pravoslavné církvi ve 90. letech 20. století slouží chrám k nedělním a svátečním bohoslužbám. Kaple je chráněna jako kulturní památka.