Evangelický kostel se nachází v jižní části obce Krouny uprostřed evangelického hřbitova. Jeho štíhlá věž vysoká 52 metrů dělá z kostela jednu z nejviditelnějších staveb v krajině.

Kostel má dlouhou historii související s rozšiřováním evangelické víry v Čechách. Krátce poté, co v roce 1781 vydal císař Józef II. toleranční patent zrovnoprávňující protestanty, vznikl v Krouně evangelický sbor jako jeden z prvních v českých zemích. Sbor se dlouho obešel bez vlastního chrámu, takže v roce 1784 postaven v obci dřevěný toleranční kostel. Postupem času se sbor rozrostl a bylo třeba stavby monumentálnější. Rozhodnutí o výstavbě nového kamenného kostela se zrodilo v sedmdesátých letech 19. století. Stavbu navrhl chrudimský architekt František Schmoranz starší a základní kámen byl položen 27. července 1874. Práce pokračovaly v následujících letech a kostel v novogotickém stylu byl uveden do provozu v roce 1891.

Architekt navrhl monumentální stavbu trojlodní na obdélném půdorysu se zasunutým pětibokou presbytářem. Nejnápadnější prvek – polygonální věž se střeší ve tvaru jehlanku – dominuje západnímu průčelí kostela. Fasáda je pokryta okrovou vápennou omítkou a členěna neomítnutými pískovým pilíři. Hlavní vstup tvoří neogotický portál s půlkruhovou nikou mezi dvěma masivními pilíři, nad nímž se tyčí rozeta s gotickými kružbami. Straně vstupního průčelí jsou ve dvou úrovních úzká půlkruhově zaklenutá okna. Boky kostela tvoří řada vysokých zaklenutých oken oddělených opěrnými pilíři. Stejně je vyzdoben i presbytář, který je na stavbě diferencovaně zpracován. Presbytář. Vlastní věž se střídají strany s malými kruhovými okénky a strany s páry neorománských oken. Sedlová střecha je kryta měděným plechem, který se v slunečním světle měníivě leská.

Interiér kostela je vyznamenaný bohatostí řemesla – stůl Páně a kazatelna jsou dřevěnými pracemi třebechovického mistra Josefa Podstaty. V osmdesátých a v druhé polovině devadesátých let 20. století kostel prošel dvěma zásadními renovacemi. Poprvé v letech 1984–1987, kdy byla opravena fasáda, krov, věž a střecha pokryta novým měděným plechem. Pak znovu kolem přelomu 20. a 21. století, kdy došlo k generální opravě varhan a instalaci moderního ozvučení. V roce 1958 byl kostel zapsán do seznamu kulturních památek České republiky. >>>>