Kostel Nejsvětější Trojice stojí v obci Chrastavec v okrese Svitavy a patří do farnosti Svojanov. Je to filiální kostel, který slouží místnímu římskokatolickému společenství.

Stavba kostela má neobvyklou historii, kterou poznamenaly velké geopolitické změny. Jejím začátkům v padesátých letech předcházelo, že se v letních měsících ve vsi konaly nedělní pobožnosti u dřevěného kříže. Teprve v roce 1864 se na pozemku ve středu vesnice u hlavní cesty začalo stavět novou kapli podle projektu stavitele Gerlicha z Březové nad Svitavou. Stavba však postihla citelná přestávka – v roce 1866 byla přerušena kvůli prusko-rakouské válce. Práce se obnovily až o tři roky později. K vysvěcení kaple, původně zasvěcené svatému Janu a Pavlovi, došlo v roce 1874. Do sakristia byl tehdy zavěšen zvon z původní dřevěné obecní zvoničky.

Chrám se postupně rozrůstal – později byla přistavěna sakristie a v roce 1882 také věž. V roce 1883 byly do věže pořízeny dva nové zvony od firmy Adalberta Hillera vdova. O pět let později, v roce 1888, byl pořízen nový oltář a kostel byl nově zasvěcen Nejsvětější Trojici, pod kterou je znám dodnes.

Dvacáté století jej však poznamenalo válkami. Dne 12. října 1916 byly během první světové války všechny tři zvony zrekvírovány pro vojenské účely. Nahradit je se podařilo až o čtyři roky později, v roce 1920. Ty byly pak v roce 1931 nahrazeny třemi novými zvony, které byly ulity Rudolfem Pernerem v Suchém Vrbném a pořízeny z místní sbírky. Druhá světová válka přinesla další ztrátu – 11. března 1942 byly tyto tři zvony znovu zrekvírovány. Kostelu zůstal jen zvon z roku 1920, který ale v roce 1974 pukl. Náhradou za něj byly v roce 1975 pořízeny dva nové zvony z dílny Dytrychová, posvěcené 6. června 1976.

Architekturně jde o malou jednolodní obdélnou stavbu s presbytářem zakončeným trojbokou apsidou. Ke presbytáři v podélné ose chrámu přiléhá sakristie. Charakteristickým prvkem průčelí je hranolová věž. V roce 1948 byl kostel vymalován; o deset let později došlo k obnovení vnějších fasád.

Chrastavecký kostel je svědectvím života malé venkovské obce, kterou provázely evropské zvraty spojené se zbraněmi a dobou. Dnes nabízí tiché místo, kde se snoubí skromná stavba s příběhem několika generací věřících.