Kostel slouží jako farní chrám místní římskokatolické farnosti a je chráněn jako kulturní památka od roku 1958. Jeho areál přitahuje pozornost nejen věřících, ale i zájemců o dějiny české architektury a stavitelství pozdní renesance.

Počátky sakrálního života na tomto místě sahají do roku 1351, kdy se poprvé písemně zmiňuje losinský kostel, údajně dřevěný a rozsáhlý. V roce 1599 na příkaz Jana mladšího ze Žerotína, majitele tamějšího panství, byla tato budova zbořena. Dřevo z ní posloužilo k výstavbě tří menších kostelů v okolí – v Maršíkově, Žárové a Klepáčově. Na stejném místě byl následně v letech 1599 až 1603 vystavěn nový zděný kostel, kterého je označován za stavitele Antonio Thoma, stavitel známý z dalších sakrálních staveb šumperské oblasti.

Původní stavba byla koncipována pro evangelické luterské bohoslužby. Vnitřní dispozice odpovídala tomuto účelu – jednoduchý interiér s tribunami, loď s valenou klenbou lemovanou emporami a v presbyteriu mohutný pískovcový oltář se scenou Křtu Krista. Kostel měl jednoloď bez odděleného kněžiště. V západní části se tyčila čtyřhranná věž, kterou bylo později zvýšeno na 32 metrů a upravena její okna a patra. Na východní straně kostel uzavírá polygonální závěr.

Po roce 1620 se interiér postupně přeměňoval pro katolické bohoslužby. Originálu vybavení bylo střídavě nahrazeno barokním, rokokovým a klasicistním nábytkem a malbami. Nejrozsáhlejší stavební úpravy proběhly v roce 1784, kdy byly z presbyteria vybourány empory, zřízeny nové oratoře a příkaz byl změněn. Kamenný oltář ustoupil do pozadí a na stěnu za novým oltářem byl umístěn velký oltářní obraz Svatého Jana Křtitele od brněnského divadelního malíře Pachmayera.

Významná součást kostela je barokní kaple sv. Kříže vystavěná v letech 1724–1725 na severní straně na příkaz Jana Ludvíka ze Žerotína. Jde o polygonální kapli v barokním stylu sloužící jako pohřební kaple a hrobka rodu Žerotínů. Kaple obsahuje čtyřiatřicet pohřebních nik, kde členové rodiny odpočívají v rakvích zazdívaných do stěn ochozu. Sochařskou výzdobu kapli vytvořil Jiří Antonín Heinz, který pro Žerotíny pracoval v 20.–30. letech 18. století, а její výmalby jsou připisovány Janu Kryštofovi Handkemu, i když se z nich dochoval pouze zlomek.

V průběhu 19. a 20. století nemohly stavbě už být podstoupeny zásadní změny. V roce 1873 byl zrušen starý hřbitov kolem kostela a některé náhrobníky byly ponechány na jeho zdech. V letech 2004 až 2016 prošla kostolní fasáda postupnou obnovou. U vchodu stojí kříž z roku 1807 věnovaný Johannesem Thielem a sousoší z roku 1813. Interiér je zaklenutý mohutnou valenou klenbou s lunetami a štukovou výzdobou, která dodnes svědčí o bohatství své doby.