Hřbitov v Českém Těšíně se rozprostírá severozápadně od středu města ve Hřbitovní ulici jako komplex staveb chráněný jako kulturní památka od roku 2003. Jedná se o unikátní prostor, který po více než sto let slouží třem rozdílným náboženským komunitám.

Vznik hřbitova byl úzce spjat s politickými změnami po rozpadu Rakousko-Uherska. Po rozdělení Těšína v důsledku první světové války československá vláda zákonem č. 240 z roku 1922 poskytla Českému Těšínu bezúročnou půjčku v neobvyklé výši patnácti milionů Kč. Tyto prostředky sloužily jako katalizátor pro modernizaci města – umožnily výstavbu radnice, kostelů, škol, hřbitova a řady dalších veřejných zařízení. Hřbitov sám byl projektován architektem Eduardem Davidem a v období let 1920 až 1928 jej vystavěla místní stavební firma Eugen Fulda. Slavnostně byl otevřen v říjnu 1925, kdy se stal příkladem funkčního a architektonického řešení městské infrastruktury nově vzniklého Československého státu.

Areál hřbitova byl od počátku koncipován jako prostor sloužící třem odlišným komunitám. Evangelická část zaujímala levou stranu, katolická stranu pravou, zatímco židovská komunita měla své pohřbívadlo umístěno na severní straně za židovským pohřebním domem. Židovský hřbitov byl založen v roce 1924 a jeho doprovodný pohřební dům byl postaven v roce 1926. Během druhé světové války byl areál těžce poškozen nacisty. Pohřby na židovské části trvaly až do roku 1969, poslední pohřeb se konal v roce 1986. Po adaptaci v roce 2010 pohřební dům zakoupila od města Luterská evangelická církev.

Hřbitovní kaple, postavená v roce 1928, je stavbou historizujícího stylu s barokními a empírovými prvky. Stojí na centrálním půdorysu na západní straně vstupu. Na severní straně je přistavěna půlkruhová apsida určená jako kněžiště. Vstupní průčelí je zdobeno dórskými sloupy a trojúhelníkovitým tympanonem. Kaple má tři termální okna v průčelí a čtyři vysoká okna v nárožích. Valbová střecha je zakončena sanktusníkem se zvonovou střechou. Interiér je zaklenutý vysokou křížovou klenbou s výsečemi. Kaple je chodbou propojena se správní budovou – chodba má devět otevřených arkád. V roce 2022 byla kaple kompletně obnovena a nyní slouží jako smuteční síň.

Správní budova je dvoupodlažní stavba na kamenné podezdívce s valbovou střechou, situovaná na severní straně vstupu. Její jižní průčelí je členěno okny a nárožními pilíři; nad okny v prvním podlaží jsou plastické půlkruhy. Oplocení areálu tvořila kamenná podezdívka s vyzděnými sloupy a kamenými koulemi, doplněné metalickými výplněmi. Části oplocení jsou chránění jako součást památky. V roce 2020 se osm polí rekonstruovalo s použitím nových plotových prefabrikátů zachovávajících původní strukturu.

Hřbitov je také poslední spočívadlem řady významných osobností města – pedagoga a národopisce Ladislava Báči, historika Bedřicha Havlíčka, polského novináře Henryka Jasiczka, politika Josefa Koždoně či malířky Idy Münzbergové.