Hausberk stával na ostrožně Zámeckého vrchu ve výšce 539 metrů nad mořem, nad pravým břehem Chomutovky, kilometr severně od Krásné Lípy. Dnes po hradní zástavbě nezůstalo nic viditelného — jen terénní útvary v podobě valů a příkopů prozrazují, že tu kdysi stálo opevněné sídlo. Písemné zprávy o hradu zcela chybějí; vše, co o něm historici vědí, pochází z nalezené keramiky, která vznik i zánik hradu datuje do 14. století.

Otázka, kdo Hausberk vybudoval, zůstává otevřená. Jedna z hypotéz poukazuje na chomutovskou komendu řádu německých rytířů, jemuž v té době patřila většina okolních panství. Tato varianta se ovšem jeví jako nepravděpodobná — hrad leží daleko od obchodní cesty vedoucí z Chomutova přes Křimov do Saska i od vesnic, které by mohl strážit. Pravděpodobnějším zakladatelem se předpokládá některý příslušník rodu Alamsdorfů, jehož hlavním majetkem byl nedaleký Březenec a hrad Najštejn. Když se v roce 1323 dělil majetek Jetřicha z Alamsdorfu mezi jeho syny, připadly bratřím Janovi a Hukovi platy v Krásné Lípě, Domině, Nové Vsi a Čáslavi. Jeden z nich mohl být stavebníkem Hausberk. V roce 1359 Jan a Huk prodali platy z Dominy a Krásné Lípy za 32 kop pražských grošů chomutovskému měšťanovi Janu Plabnerovi. Poslední alamsdorfské majetky — březenecké panství — pak v roce 1381 odkoupil řád německých rytířů od Fricolda z Alamsdorfu za padesát kop pražských grošů.

Zánik hradu nejspíše souvisí s napjatými vztahy mezi Alamsdorfy a řádem. Dochované listiny naznačují, že tento spor zahrnoval přepady a ničení majetku. Hausberk tak mohl být zbořen v průběhu těchto sporů, nebo brzy poté, co ho řád získal a neměl důvod ho nadále udržovat.

Stavební podoba hradu je rekonstruovatelná pouze z terénního průzkumu. Hrad stál na pahorcích vzniklých několikanásobným překopáním ostrohu. Za prvním příkopem se prostíralo obdélné předhradí, po jehož zástavbě dnes nezůstaly žádné stopy. Příkop pak ze tří stran obíhal zbývající část hradu — chybí jen na severozápadě, kde jej nahrazoval prudký přirozený svah. Za příkopem se nacházel první pahorek přibližně půlkruhového půdorysu, z jehož východního cípu vybíhal val chránící střední pahorek. Ten byl obehnán valem a hlubokým příkopem a chráněn kamennou hradbou, dochovanou dnes jen v nepatrných náznacích základů. Uprostřed středního pahorku stávala zřejmě obytná a obranná věž — zda kamenná, nebo dřevěná na kamenné podezdívce, není jisté. Pozoruhodným detailem je prohlubeň vysekaná ve skále na dně příkopu mezi prvním a druhým pahorkem, která pravděpodobně sloužila jako cisterna na vodu. Předhradí i oba krajní pahorky byly s velkou pravděpodobností opevněny palisádou nebo plotem a stály na nich dřevěné hospodářské stavby.

V roce 1926 provádělo chomutovské muzeum na místě archeologický výzkum; stopy po výkopech jsou na všech třech pahorcích dodnes zřetelně patrné.

Ke zbytku hradu se nejpohodlněji dostane pěší z Chomutova po modré turistické značce. Asi 700 metrů před Prvním mlýnem přechází stezka dřevěnou lávkou přes Chomutovku. Za lávkou odbočují dvě cesty — ta, která Zámecký vrch obchází zleva směrem k Domině, vede po půl kilometru těsně kolem pozůstatků Hausberk. Kdo sem zavítá, nenajde románské zdivo ani gotické portály, ale klidné lesní místo s výraznou terénní stopou hradu, jehož příběh stále čeká na své konečné objasnění.