Zámek v Moravském Krumlově stojí v severní části města na Zámecké ulici a střeží západní vstup do jeho historického jádra. Pochází z éry, kdy v Česku a na Moravě dochází k postupné transformaci z feudálního vojenství k renesanční eleganci.

Rodový hrad byl postaven v letech 1238–1240 znojemským purkrabím Bočkem ze Zbraslavi pro krále Václava I. Jeho smyslem bylo chránit starou zemskou stezku ze Znojma do Brna. Hrad stál na úzkém výběžku řeky Rokytné tak, aby účinně střežil jeden z hlavních vstupů do nově založeného města. První nezpochybňovaná zmínka o stavbě pochází z května 1277, kdy se Chrumenaw, jak se říkalo, objevuje v mírové smlouvě mezi králi Přemyslem Otakarem II. a Rudolfem I. Habsburským.

V chaosu po bitvě na Moravském poli se hradu ujímá Gerhard z Obřan, syn purkrabího Bočka a později moravský podkomoří, který si od mladého Václava II. nechal Krumlov zapsat do své držby. Hrad si zachovává zeměpanský charakter: za Přemysla Otakara II. je přestavěn do podoby italského kastelu se čtyřmi rohovanými věžemi a dvěma systémy příkopů.

Od roku 1312 vlastní hrad rod pánů z Lipé, některý z nejvýznamnějších panských rodů Čech a Moravy. Po roce 1368, kdy Jindřích III. z Lipé prodává panství pánům z Kravař, dochází k další přestavbě a rozšíření v severním směru. Vzniká rytířský sál a kaple, přeskupují se brány a cesty. Po vymření pánů z Kravař roku 1434 se hrad vrací zpět do majetku Lip.

Rozhodující transformace přichází po roce 1513. Jan III. z Lipé iniciuje ambiciózní přestavbu středověkého hradu na renesanční zámek, který se stává předlohou pro další moravské arkádové zámky, například v Bučovicích, Rosicích či Náměšti nad Oslavou. Stěžejní stavební aktivita trvá v šedesátých letech 16. století za vlastnictví Pertolda V. z Lipé. Na arkádách je vročen rok 1562, který dendrochronologický průzkum krovů na západním křídle potvrdil jako rok dostavby. Horní tečka přestavby připadá roku 1593, kdy vznikají nádherné stájí na východním předpolí zámku – jejich portál nese v češtině psaný nápis s touto datací.

Architektura zámku je výjimečná svými arkádami na třech stranách nádvoří, které se táhnou přes všechna patra budov a zůstaly do dnešních dní bez pozdějších zásahů typu zasklení. Stavitelem byl zřejmě Leonardo Garo di Bisono, italský stavitel z oblasti Lugánského jezera, jehož náhrobní kámen se nachází v kostele Všech Svatých v Moravském Krumlově. Jeho monument je sám o sobě raritou – jde o první polofigurální náhrobek v českých zemích, přičemž mistr je zobrazen s symbolickými nástroji své profese, pravítkem a kružítkem.

V roce 2023 byl moravskokrumlovský zámek oficálně zařazen mezi národní kulturní památky České republiky, čímž bylo uznáno jeho výjimečné postavení v českých architektonických dějinách a důležitost pro pochopení renesanční výstavby 16. století.