Uprostřed jihočeské krajiny poblíž Kadova se skrývá tvrz Pole, nenápadná, přesto pozoruhodná. Samotná ves Pole je přitom o několik století starší než dochovaná stavba – existovala již v první čtvrtině třináctého století. Roku 1577 ji Adam ze Šternberka prodal Zikmundovi Doupovskému na Hlavňovicích. Renesanční tvrz si zde však dal pravděpodobně postavit až Jan nejstarší Horčice z Prostého, který byl majitelem od roku 1595. Rok dokončení stavby předpokládá nápis „Anno 1613" nalezený v levé části severního štítu.

Po Janově smrti roku 1616 statek nejprve zdědila vdova Kateřina Horčicová, rozená z Kokořova, a posléze dcera Saloména Vratislavová z Prostého. Saloména zemřela před rokem 1630 a majetek připadl jejím dětem, mezi nimiž byl i Jiří Zdeněk Vratislav z Mitrovic. Jeho podíl – tvrz Pole se dvorem a vesnicí, polovina kadovského statku a ves Vrbný – byl roku 1631 pro zadluženost komisionálně prodán Kateřině Vratislavové z Mitrovic; tato transakce je zároveň první písemnou zmínkou o samotné polské tvrzi. Kateřina ji vlastnila jen do roku 1635, kdy ji prodala švagrovi Albrechtu Benedovi z Nečtin. Jiří Zdeněk mezitím dospěl, dosáhl zrušení smlouvy z roku 1631 a panství znovu ovládl až do své smrti roku 1656. Statek pak přecházel na vdovu Maximilianu Kateřinu Vratislavovou z Vrabí a roku 1674 jej převzal Václav Ignác Vratislav z Mitrovic.

Roku 1682 Pole koupil Tomáš Zacheus Černín z Chudenic a připojil je k rozsáhlému lnářskému panství. Novým majitelům nestálo tvrz za udržení jako šlechtické sídlo – nechali ji přestavět na sýpku. Okolo roku 1840 budova posloužila k bydlení úředníků správy panství. Ve druhé polovině dvacátého století areál využívalo jednotné zemědělské družstvo. Po roce 1989 jej získali zpět dědicové původních majitelů a zahájili rekonstrukci: v letech 1996–1999 bylo opraveno oplocení a nejzávažnější poruchy střešních konstrukcí, poté byly obnoveny části fasád. Provedené archeologické a architektonické průzkumy přitom odhalily, že terén v okolí budovy byl v několika etapách navýšen přibližně o půl metru. Tyto poznatky byly využity při plánování dalších fází obnovy.

Budova tvrze je jednopatrová, s obdélným půdorysem přibližně 12 × 20 metrů. Z pravidelné hmoty vybočuje jen čtyři metry široký rizalit u severovýchodního nároží. Sedlovou střechu na kratších stranách uzavírají renesanční štíty; profilovaná římsa nad prvním patrem sjednocuje všechny fasády. Vstup do tvrze tvoří žulový portál na západním průčelí, nad nímž jsou vytesány erby Jana nejstaršího Horčice z Prostého a jeho manželky Kateřiny z Kokořova – živá připomínka zakladatelů stavby. Vstupní síň je zaklenuta valenou klenbou s výsečemi; podobné klenby různých typů se uplatňují i v dalších přízemních prostorech. Do prvního patra vede dvouramenné vřetenové schodiště. Pokoje v patře mají ploché stropy a jejich původní rozložení bylo podle plánů z roku 1969 upraveno na tři bytové jednotky.

Tvrz Pole nenabízí honosný interiér ani turistickou infrastrukturu, ale pro zájemce o venkovské šlechtické stavitelství jihočeského renesančního okruhu jde o autentické místo. Portál se erby zakladatelů, štíty odkazující na dobu vzniku a složité majetkové osudy zachycené v historických pramenech z ní činí výmluvný doklad toho, jak se osud jednoho drobného sídla mohl za čtyři staletí proměnit k nepoznání.