Zámek Náměšť na Hané se rozprostírá na území městyse Náměšť na Hané, které se nachází třináct kilometrů jižně od Litovle v okrese Olomouc. Jedná se o unikátní soubor dvou staveb - dolního zámku umístěného v centru městyse na místě původní tvrze a horního zámku na jihovýchodním okraji, chráněného jako kulturní památka.

Původní osídlení lokality bylo těsně spojeno se zemanským rodem ze Náměště, který zde držel majetek již ve 13. a 14. století. Na jejich žádost povýšil král Jan Lucemburský ves na městečko s jarmarečním právem. V roce 1371 je doložena existence tvrze, kterou vlastnili Artleb a Parcifal z Náměště. Parcifal z Náměště se později podílel na stížném listě do Kostnice proti upálení Jana Husa. Tvrz sloužila jako rodové sídlo těchto zemanů.

Na počátku 16. století byl statek s tvrzí rozdělen mezi různé majitele, avšak v roce 1521 jej Hynek ze Zvole opět sjednotil. O patnáct let později prodal panství Hynku Bruntálskému z Vrbna. Vrbenští přebudovali tvrz kolem roku 1556 na menší renesanční zámek, přestože byl až do roku 1609 stále označován za tvrz. Během třicetileté války zámek postihla osudná zkáza - Švédi jej vypleňují a devastují. Po válce, v roce 1665, byl objekt obnoven a počátkem 18. století přestavěn do barokní podoby. Byla postavena nová schodiště s barokním portálem a upraveny vnitřní prostory. Majetku náležely také rozlehlé ovocnářské zahrady, o nichž máme záznamy již z roku 1726.

Po rychlé sérii změn vlastníků se v roce 1726 panství dostává do rukou hraběte Aloisa Tomáše Raimunda Harracha. V roce 1740 jej převzal jeho syn Ferdinand, který se rozhodl zásadně měnit tvář lokality. V 60. letech 18. století nechává vybudovat nový horní zámek s barokním půdorysem a francouzskými vlivy, který měl sloužit jako reprezentační rodové sídlo. Předpokládá se, že stavba vznikla v letech 1763-1767. Dolní zámek pak v roce 1765 přebuduje na textilní manufakturu, která zde funguje do roku 1778, kdy je na jejím místě zřízena sladovna.

Dolní zámek má podobu jednopatrové budovy obdélníkového půdorysu s jedenácti okenními osami na průčelí. Vstup do dvora vede ze západní strany širokým průjezdem se kamenným portálem. Původní renesanční charakter stavby zůstal patrný v jihozápadním nárožím zvaném Terezka, ve křížové klenbě přízemí a v kamenném ostění oken.

Horní zámek má čtyřkřídlou dispozici kolem nádvoří. Jednopatrová průčelní budova je zdobena mělkými rizalitami s předloženými schodišti a trojúhelníkovými tympanony se znaky budovatele. Stavba se bez podstatnějších úprav zachovala v nezměněné podobě dodnes.

V následujících stoletích prošel zámek změnami vlastníků - od roku 1780 do 1916 jej vlastnili hrabata a knížata Kinští, následně až do roku 1945 rod Ottahalů.