Zámek Vrchotovy Janovice je vodní tvrzí z přelomu 15. a 16. století v městysi Vrchotovy Janovice okresu Benešov, která prošla dlouhou historií a postupnou transformací. Původně sídlo pánů z Janovic, stal se v polovině 20. století vlastnictvím Národního muzea a dnes slouží jako místem zajímavých expozic věnovaných 19. století a významným osobnostem.

Od přelomu 15. a 16. století stála na místě zámku vodní tvrz, kterou postupně přestavěly generace majitelů podle aktuálních architektonických stylů. Během 18. století dostala zámek barokní podobu, zejména roku 1760. V polovině 19. století, konkrétně roku 1856, byla provedena novogotická úprava exteriéru. Po roce 1879, kdy se majitelem stal baron Karel Ludvík Nádherný, nechal při architektem Josefem Mockerem provést rozsáhlejší novogotickou rekonstrukci, ačkoli z návrhu byla realizována pouze menší část. Roku 1911 pak pražský německý architekt Josef Zasche navrhoval a realizoval některé drobné stavby v areálu.

Trojkřídlý zámek s nepravidelným trojúhelníkovým půdorysem stojí kolem uzavřeného nádvoří, které je přístupné dvěma průjezdy s klenutými kamennými mosty. Jeho nejstarší část je východní křídlo, které pochází pravděpodobně z 15. století a má v jižní části původní věž. Hlavní vstup se nachází v jižním křídle z 16. století. Stále jsou viditelné pozůstatky historických vodních příkopů obklopujících stavbu. Kolem zámku se rozprostírá anglický park s umělým jezerem.

Poslední soukromou majitelkou zámku byla baronka Sidonie Nádherná z Borutína, mecenáška a osobnost kulturního života. Na zámku provozovala salón, kde se scházely předední osobnosti českého kulturního a politického prostředí – návštěvami jej poctili Karel Čapek, Alice Masaryková, Adolf Loos či malíř Max Švabinský. Zvláštní vztah měla se rakouským dramatikem Karlem Krausem, který ji ve Vrchotových Janovicích navštěvoval dvacet let, a s básníkem Rainerem Marií Rilkem, kterému byla múzou (o povaze jejich vztahu se spekuluje). Rilke byl na zámku přibližně třikrát. Po únoru 1949 byla Nádherná komunisty nucena emigrovat do Anglie.

Během druhé světové války zabrala zámek roku 1943 nacistická SS, která jej využívala jako velitelství a kasárnu. V roce 1945 jej postupně obsadily sovětské a československé vojenské jednotky. Po válce byl zámek vyvlastněn a jeho stavba se postupně zhoršovala – nejprve sloužil jako textilní sklad, později jako úložiště sbírek okresního archívu. Před zkázou jej zachránilo v roce 1957 Národní muzeum, které jej získalo do svého vlastnictví a postupně opravilo.

Dnes je zámek veřejnosti přístupný a hostuje tři hlavní expozice. Expozice Společnost v Čechách 19. století představuje předměty a portréty významných osobností té doby – třeba kytaru Karla Havlíčka Borovského či portréty Václava Hanky a Joachima Barranda. Další sbírky se věnují Rilkemu, Krausovi a jejich pobytu na Vrchotových Janovicích, a součástí expozice je také české zvonařství. V interiéru visí portrét Sidonie Nádherné namalovaný Maxem Švabinským v roce 1906.