Zámek ve Vršovicích je historickou památkou umístěnou v jižní části obce Vršovice, kde se řeka Ohře zakroutí. Postavený v první polovině 17. století jako pozdně renesanční struktura, prošel několika stavebními úpravami a je dnes chráněn jako kulturní památka České republiky. I když v současnosti zůstává pustý a nepřístupný, jeho historie a architektonické prvky přitahují pozornost historiků i turistů.

Historie zámku sahá daleko do minulosti. Předchůdkyní současného objektu byla tvrz, na které sídlili majitelé vršovického panství. Poprvé je písemně doložena v roce 1419, avšak pravděpodobností je, že zde panské sídlo stálo už mnohem dříve. Za Rydkéřů z Polenska, kteří vršovický statek získali v roce 1396 a vlastnili ho až do roku 1474, byla tvrz již považována za centrum panství. V 16. století se vršovické panství dostalo do rukou rodin z měšťanského prostředí v Lounech. Nejprve to byli Sokolové z Mor, kteří ho od roku 1517 drželi, a následně Zákostelští z Bílejova, kteří se stali majiteli v roce 1598.

Významnou změnu prošlo panství v roce 1615, kdy bylo koupilo císařské rady a zemského soudce Prokop Dvořeckého z Olbramovic. Tento majitel se však roku 1621 stal obětí popravy za účast na stavovském povstání, což vedlo k tomu, že jeho celý majetek připadl koruně. V roce 1622 zámek koupil Volf Ilburk z Vřesovic, který nad hlavním zámeckým portálem umístil alianční erb se svou manželkou Alžbětou Berkovou z Dubé a letopočet 1628. Tento rok pravděpodobně označuje dokončení stavby, která nese pozdně renesanční charakter.

V průběhu dalších desetiletí se v držbě Vršovic vystřídalo několik majitelů. Roku 1663 koupila Sylvie Kateřina Černínová provdaná z Bádenu panství, které zůstalo v jejím rodině až do roku 1783. V té době byl na věži již orloj, což svědčí o určité úrovni rozvoje objektu. V letech 1735–1736 provedl Ludvík Jiří z Bádenu stavební úpravy, jejich rozsah však není známý.

Roku 1783 prodala Alžběta Augusta z Bádenu vršovické panství Janu knížeti ze Schwarzenberka. Tento rod držel zámek až do roku 1924, kdy byl v rámci pozemkové reformy vytvořen zbytkový statek. Po roce 1945 se objekt stal majetkem Místního národního výboru ve Vršovicích a sloužil jako bytový komplex, avšak koncem 80. let už byl volně přístupný a stav budovy se zhoršoval.

Architektonicky je zámek ve Vršovicích čtyřkřídlou dispozicí s čtvercovým dvorem uprostřed. Fasády jsou hladké, okna pravoúhlá a kaple sv. Kříže východního traktu předstupuje z fasády. Severní křídlo je opatřeno arkádami, které se nacházejí také v patře západního křídla. Stavební prvky jako obloučkové stupňované štíty na čelní fasádě svědčí o pozdně renesančním charakteru objektu.

Zámek nikdy nebyl rezidenčním sídlem, ale sloužil jako správní a honitbový objekt. Ekonomicky bylo vršovické panství podřízeno správě bádenských statků v Lovosicích. Během sedmileté války a války o bavorské dědictví byla v zámku několikrát ubytována pruská armáda, což poškodilo jeho vnitřní zařízení.

Dnes je zámek ve Vršovicích pustý a nepřístupný. Jeho devastace pokračuje od roku 1989, kdy se dostal do soukromých rukou. V květnu 2024 se tragicky zřítila zámecká věž, což přidalo další kapitolu do jeho historie.

Navzdory svému pohrdanému stavu stojí zámek ve Vršovicích za návštěvu. Je to památka, která svým architektonickým charakterem a bohatou historií připomíná minulost regionu. Prozkoumat její zánikové stavby může být pro historicky zvědavého turistu fascinujícím dobrodružstvím, které nabízí pohled na dřívější život a výzvy českých zemí.