Roškotovo divadlo v Ústí nad Orlicí není jen obyčejnou stavbou. Jde o dílo Kamila Roškota, architekta, kterého Evropa znala jako „českého Le Corbusiera" a který se proslavil velkorysými projekty divadel, výstavních pavilonů a dalších monumentálních staveb. Divadlo, které se nachází na adrese Husova 1062, bylo postaveno v letech 1935–1936 a dnes je chráněno jako národní kulturní památka.

Počátky divadelního života v Ústí sahají do roku 1836, kdy se zde vedle tradičního zpěvu a hudby začalo hrát divadlo. Dlouho však měla skromné zázemí – hrálo se v lékárnově domě, v hospodě či v provizorních prostorách. Vize vlastní divadelní budovy zůstávala dlouho snem. Teprve v roce 1896, kdy byl založen ochotnický spolek Vicena, se situace začala měnit. V červnu 1919 inicioval Vicena vznik Družstva pro postavení divadelní budovy, jehož hlavním úkolem bylo shromažďování finančních prostředků. Deset let později, kdy mělo družstvo zadarmo pozemek u budovy soudu, začala jednání o architektonické soutěži. V této chvíli se uplanil profesor Josef Cibulka, významný historik umění a ústecký rodák, který doporučil soutěž mezi místním stavitelem Jaroslavem Radechovským a pražským architektem Kamilem Roškotem. Cibulka znal Roškota z doby, kdy spolu pracovali na údržbě hrobky českých králů v katedrále sv. Víta.

Porota architekta Roškota jasně upřednostnila. Přestože odborní členové poroty – architekt Josef Gočár, Antonín Ausobský a teoretik Zdeněk Wirth – jednoznačně hlasovali pro Roškotův návrh, následovala ještě dlouhá jednání. Nakonec družstvo schválilo jeho přepracovaný projekt 4. listopadu 1934. Základní kámen byl položen 5. července 1935 a již o rok později, 26. září 1936, se v divadle konalo slavnostní otevření. Připravilo se na oslavu století ochotnického divadla v Ústí a čtyřicátého výročí založení Viceny. Jako počátek nové éry byl uveden Smetanův Tajemství.

Architektonicky je divadlo geniální kompozicí elementárních geometrických forem. Klínovitý kubus hlediště zakončuje převýšená hmota provaziště na podkovovitém půdorysu. Do této hmoty se vrývá nižší hranolovitá sekce se stranovými lodsámi. Hlavní vstup je elegantně zapuštěn v nice konvexní fasády, budova se harmonicky adaptuje na mírně svažitý terén. Roškot si principy této kompozice vyzkoušel již dříve, když navrhoval divadlo Imperial pro průmyslový komplex Škodových závodů v Teheránu, ale právě ústecké divadlo se mu podařilo navrhnout jako nevelkou stavbu s monumentálním účinkem. Byla nominována v soutěži Deset století architektury v kategorii staveb 20. století.

V průběhu let divadlo podstoupilo nutné rekonstrukce. V roce 1978 byla z bezpečnostních důvodů kompletně rekonstruována elektroinstalace, byla položena nová sedadla a instalováno nové osvětlení autorství akademického sochaře Alexia Appla, který pocházel z Ústí. V přízemí u šaten se umístila plastika Múzy od sochaře Michala Tomšeje. Další rekonstrukce probíhaly od podzimu 1981 do jara 1982. Všechny úpravy byly prováděny tak, aby nedošlo k narušení původní architektury.

Divadlo stojí jako памятka dvěma stoletím: na dlouhé tradici ochotnických představení i na triumfu moderní funkcionalistické architektury. Návštěva sem slibuje nejen představení, ale i setkání s dílem jednoho z největších českých architektů.