Na Horním náměstí v Olomouci stojí Edelmannův palác, který je jedním z nejlépe dochovaných příkladů měšťanské reprezentace 16. století. Renesanční budova vznikla někdy po roce 1572, když si ji zde nechal postavit Václav Edelmann z Brosdorfu, vlivný olomoucký měšťan a purkmistr. Na místo své budoucí rodové rezidence zakoupil dva staré domy, které nechal zbourat. Přesný rok dokončení stavby není znám; nejpozději byla hotova v roce 1586, kdy je na domovním portálu ještě zachován původní Edelmannův erb.

Osud stavby následně odrážel příběh samotného rodu. Vzhledem k postupnému úpadku Edelmannů v 16. století si již třetí generace v pořadí nemohla palác udržet. Václav Edelmann jej proto roku 1600 prodal Sigmundu Willenbergerovi. Během 17. století se dům stěhoval z rukou do rukou – vlastnili jej členové významných šlechtických rodů, jako byly Žampachy, Appersdorfové nebo Proskovi. Roku 1719 se budova dostala do vlastnictví města, které ji rozpoznalo jako perspektivní investici a nechalo ji několikrát přestavět.

Nejmarkantněji se palác změnil v druhé polovině 19. století. Restaurátor František Kottas jej přebudoval v duchu neorenesance, přičemž se inspiroval florentskou renesancí 15. století. V letech 1869–1871 byly uzavřeny původní arkády v průčelí a na jejich místě vybourena obdélná okna. Kottas přitom zachoval původní lodžii a portál, jinak ale vše přizpůsobil jednotné vizi. Mezi lety 1935–1936 pak bylo přízemí upraveno na obchodní prostory.

Edelmannův palác svého času sloužil nesčetným účelům. Od roku 1816 zde měl sídlo velitel olomoucké pevnosti. V letech 1829–1831 se stala budova domovem významného rakouského vojenského velitele, polního maršála Jana Radeckého z Radče – na jeho pobyt připomíná pamětní deska vysazená do stěny. Od roku 1850 do 1904 zde sídlila správa města, a palác získal přezdívku Obecní dům. Kulturně sloužil jako koncertní sál pro Collegium musicum, později se zde konala výstavní činnost, byla zde knihkupectví a jeho přízemí hostilo první stálé kino v Olomouci.

Stavbu charakterizuje dvoupatrový řadový dům s renesančním průčelím členěným na tři svislá pole se dvěma řadami oken. Ve střední části se zachovaly zazděné arkády s reliéfní výzdobou. Vstup do domu vede přes monumentální renesanční portál v přízemí, vedoucí do valeně zaklenutého mázhausu s impozantním vstupním schodištěm. Interiér obsahuje geometrizující renesanční detaily a kamenné reliéfy s křesťanskými motivy.

Od roku 1958 je palác chráněnou památkou. Po roce 1989 zůstal v majetku města Olomouce, které v něm pronajímá kancelářské prostory a v přízemí provozuje prodejny. Dnes představuje Edelmannův palác nejen architektonicky cennou stavbu, ale i živé svědectví o dějinách Olomouce a olomoucké společnosti od pozdního renesančního období až do současnosti.