Dřevěný kostel Panny Marie stojí v Beskydech v malé osadě Gruň, která spadá pod Staré Hamry. Od roku 2002 je chráněn jako kulturní památka České republiky. Kolem kostela procházejí známé Beskydské stezky, zejména trasa NS Gruň – Bílý Kříž.

Kořeny tohoto místa sahají do roku 1773, kdy zde pasekář Šimon Tomeček nechal na kamenném podstavci vztyčit sochu Panny Marie v rustikálním slohu. Socha sloužila cestujícím na formanské cestě ze Slezska na Slovensko jako zastavení k modlitbě. Postupně se zde začali scházet věřící z blízkých osad – z Gruně, Řečic a Turzovky. V roce 1847 pak borovský kaplan Jan Špaček vytvořil ze dřeva malou kapli, kterou doplňovala stále socha Panny Marie. Byla zde zahájena také tradice poutí.

Rozhodující vliv na stavbu kostela měl domaslavský farář Filip Habernal, který ve své závěti z roku 1868 určil, aby výnosy z dvojice rolí v Domaslavicích sloužily na výstavbu kostelíka pro Gruň. Finanční prostředky se v průběhu dalších let hromadily, a když v roce 1887 byla nashromážděna dostatečná suma, stavba mohla začít. Konstrukci vedl tesařský mistr Stanislav Pětroš z Frýdku, který využil dřevo vytěžené přímo na území Gruně. Stavba byla dokončena v roce 1890 a celkové náklady dosáhly 7000 zlatých.

Kostelík je postaven v severském slohu a vyznačuje se skromnými, avšak proporčně vyvážencými rozměry – měří 17 metrů na délku a 10 metrů na šířku. Včetně věže dosahuje výšky 20 metrů. V roce 1959 byla do kostela zavedena elektřina. Později v 70. letech 20. století došlo k nahrazení původní šindelové střechy krytinou plechovou.

Interiér zdobí bohaté vybavení. Oltář a kazatelnu vytvořil řezbář Gavlas ze Sedlišť, jejich pozlacení pak provedl Menšík z Frýdku. Ve štítě oltáře visí obraz Panny Marie od frýdeckého malíře Vaška. Uprostřed se nachází soška Dobrého pastýře od tyrolského umělce Riefesera z Grödenu. Nad ní jsou umístěny obrazy patronů kapláně Antonína Nogola – svatého Karla Boromejského a svatého Antonína Paduánského. Na bočním oltáři stojí další soška Panny Marie. Prostor doplňují dvourejstříkové varhany z renomované dílny Rigera z Krnova. Zajímavostí jsou zavěšené domácí kříže pocházející z domů oblasti dnes zatopené vodami přehrady Šance. Jejich přesná funkce zůstává nejasná – mohlo jít o prosbu o ochranu v novém domově, poděkování za život v Beskydech či příslib návratu do kraje.

V roce 1891 byly odlity dva zvony, které byly vysvěceny 1. října. Větší dvoucentový zvon zasvěcen Panně Marii – Pomocnici křesťanů, menší jednocentový apoštolu sv. Filipovi. Do současnosti se dochoval pouze jeden z nich.

Dne 8. října 2002 byl kostelík zapsán do seznamu kulturních památek. V témže roce jej navštívil tehdejší ministr kultury Pavel Dostál a v následujícím roce se kostel dočkal potřebné rekonstrukce. Dnes se zde slouží mše příležitostně a každoročně se v neděli před 24. květnem konají tradiční poutě, které udržují kontinuitu bohoslužebné tradice této horské kaple.