Na návsi v centru Zubrnic se vypíná barokní farní kostel svaté Máří Magdaleny, která se stala dominantou této obce v okrese Ústí nad Labem. Jeho historie sahá hluboce do minulosti – první zmínka o kostele pochází z 14. století, kdy měl ještě gotickou podobu. Dodnes v něm lze vysledovat některé prvky z tohoto původního období. Vlastní podoba, kterou kostel dnes nabízí, vznikla během barokní přestavby v roce 1723 podle plánů litoměřického architekta Octavia Broggia. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.

Architektonicky se jedná o stavbu obdélného půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem. Na severní straně ji doplňuje hranolová věž zakončená charakteristickou cibulovou bání. Fasádu člení pilastry, okna jsou sklenuta stlačeným trojlaločným obloukem. Průčelí zdobí štítový nástavec s volutovými křídly. V interiéru si lze všimnout valené klenby s lunetami v lodi i presbytáři a zděné krucht. Věž a stavba jako celek představují výrazný příklad barokního slohu běžného pro toto území.

Kostel byl po dlouhou dobu obklopen hřbitovem, který se zde částečně dochoval a byl obnoven, obohacen náhrobky z blízkých obcí, jejichž obyvatelstvo bylo v minulosti nucené opustit své domovy. Zajímavostí jsou také čtyři smírčí kříže umístěné před kostelem, převezené sem z jiných lokalit. Na návsi stojí socha sv. Jana Nepomuckého na ozdobném hranolovém soklu s volutovými křídly, znakem a nápisem obsahujícím chronogram 1723.

Vnitřní vybavení kostela je převážně mladší, než je jeho stavba. Hlavní pozornost přitahuje oltářní obraz svaté Máří Magdaleny od autora F. Kranze z roku 1873. Zajímavostí je jeho osudy – obraz byl z kostela v minulosti odvezen a později nalezen na faře v Benešov nad Ploučnicí, odkud se navrátil na své původní místo. Mezi dalšími cennými objekty je sousoší Ukřižovaného s Madonou z doby kolem roku 1750 a gotický náhrobek s klečícím andělem z roku 1873, jehož autorem byl kamenosochař K. Hockauf z Ústí nad Labem.

V letech 1820 až 1830 jako farář v Zubrnicích působil Vincenc Zahradník, vzdělaný kněz, český vlastenec, filosof a literát (1790–1836), jehož osobnost přispěla k intelektuálnímu životu farnosti.

Osud kostela nebyl vždy šťastný. V šedesátých letech 20. století se nacházel ve velmi špatném stavu, barokní dubové lavice byly spáleny a hrozila destrukce stavby. Zásluhou iniciativy památkářů, zejména pak českého historika dr. Františka Ledvinky, se podařilo kostel zachránit. Tato záchrana sehrála klíčovou roli i v objevu a Later ochraně nedaleké roubené stavby, která se stala součástí místního muzea v přírodě.

Dnes zubrnická farnost sídlí v Ústí nad Labem-Střekově a bohoslužby se v kostele konají nepravidelně. Přesto zůstává kostel důležitou součástí krajiny a svědectvím trvalého odkazu české gotické a barokní architektury.