Kostel svatého Jakuba Většího, někdy uváděný také jako kostel sv. Jakuba a Ondřeje, patří mezi významné náboženské stavby regionu. Jedná se o filiální kostel, který kdysi měl status farního kostela a dnes spadá do farnosti Lázně Bělohrad. Jako kulturní památka České republiky si zaslouží pozornost nejen věřících, ale také těch, kteří se zajímají o gotickou architekturu a místní historii.

Kostel byl postaven jako gotická stavba v roce 1358. Později, během 15. století, prošel pozdně gotickými úpravami, které jeho vzhled pozměnily. Věž, kterou vidíme dnes, je přistavbou pozdější doby – pochází z roku 1862 a svým tvarem umocňuje dojem monumentálnosti stavby. Nejstarší dochované náhrobky v kostele pocházejí z počátku 17. století, konkrétně z let 1606 a 1611, což dokládá kontinuitu pohřbívání významných osob v této lokalitě.

Architektonicky se jedná o jednolodní budovu s presbytářem a malou obdélnou sakristií umístěnou na severní straně presbytáře. Loď kostela má plochý strop a v kostele se nachází kruchta podpíraná dvěma kamennými sloupy. Presbytář byl původně vybaven křížovou klenbou, v současnosti má však klášterní klenbu. Sakristie je pokryta valeniou klenbou. Prostor kostela oznamuje dva vchody.

Kostelu se vždy věnovala zvláštní pozornost z hlediska pohřebního umění a heraldiky. Ve zdech jsou vázány figurální náhrobníky z různých období. Hlavní oltář se skládá z dvoukřídlé archy. Mezi nejcennější artefakty patří kamenný náhrobek se znakem Dobřenských z Dobřenic, který byl původně součástí oltáře na epištolní straně. Dnes je zazděn v hřbitovní zdi vpravo u vchodu. Na evangelní straně byla umístěna kamenná deska se znakem rodu Holovouských, také nyní zazděná ve zdi. Pod stolicem se nacházely tři náhrobky rodu Škopků – dva z nich jsou zazděny v hřbitovní zdi na severní a východní straně kostela, třetí se ztratil bez stopy.

Kolem kostela se rozprostírá hrbitov, který tvoří nedílnou součást celkového vjemu stavby a její okolí. Kostel je zdaleka viditelný a představuje charakteristickou dominantu obce. Pravidelné bohoslužby se zde konají jedenkrát měsíčně, konkrétně čtvrtou neděli v měsíci v jedenáct hodin.