Kostel Panny Marie Bolestné, zvaný též de Salle, stojí v jičínské části Nové Město a patří mezi kulturní památky chráněné od roku 1958. Vzniklá na počátku 17. století, představuje důležitou etapu stavebního rozvoje Jičína v barokním období.

Kostel byl založen v roce 1629 podle plánů A. Spezzyho nebo N. Sebregondiho jako špitální a hřbitovní stavba zasvěcená původně Nejsvětější Trojici. Již v následujícím roce 1630 jej poškodil požár. Stavba se dočkala pokračování až po dlouhé pauze: roku 1634 byla přerušena po smrti Albrechta z Valdštejna. K dostavbě došlo až v letech 1661–1663, kdy stavitel J. Patočka dovršil stavbu v raně barokním slohu a přeorientoval ji pod patrocinium Panny Marie Bolestné de Salle. V roce 1718 stavitel G. Gilmetim přistavěl do průčelí hranolovou věž se štítnými pilastry. Kostel prošel obnovou v roce 1795 a daleko podstatnější rekonstrukcí v roce 1941.

Stavba se vyznačuje jednolodním obdélným půdorysem s půlkruhovým presbyteriem. Prostor lodi člení pilastry, valenou klenbku zdobí bohaté raně barokní štukové rámy s lunetami. Věž nese řadu soch: v nižších částech sochy Krista Trpícího, výše andělské postavy a v horní partii předpokládaně sv. Petr a sv. Pavel. Tyto skulptury připisují kamenickému mistrovi M. Vocáskovi.

Interiér kostela svědčí o umělecké úrovni doby. Hlavní oltář z doby kolem roku 1730 představuje řemeslné dílo baroka se točenými sloupy a zobrazeními sv. Jana Evangelisty a sv. Maří Magdaleny. Střed oltáře zdobí obraz od A. Lhoty z roku 1879 zachycující Bolestnou Pannu Marii. V bočních kaplích, vzniklých po roce 1740, jsou namontovány oltáře s obrazy sv. Kateřiny a sv. Jeronýma. Loď doplňuje soubor obrazů ze života sv. Ignáce a sv. Aloise. Vyřezávané lavice pocházejí z roku 1731, hlavní vchod z roku 1720.

Kolem kostela se rozprostírá komplex staveb a soch. Před chrámem stojí sochy sv. Judy Tadeáše z roku 1724, sv. Jana Nepomuckého z období kolem roku 1820 (připisuje se sochařovi Suchardovi st.) a sv. Floriána z doby kolem 1870 (Suchardy ml.). Vedle kostela se nachází špitál, založený téhož roku jako kostel 1629 a dostavěný roku 1650. Hřbitov okolo něj doplňuje pseudorenesanční kaple Panny Marie z let 1906–1907, kterou vytvořil J. Mareš, s oltářem od jičínského řezbáře Josefa Stoklasy. Hřbitovní plocha obsahuje řadu cenných náhrobků významných sochařů, které dokumentují vývoj české funerální plastiky od 17. do 20. století.

Zajímavostí je, že právě v tomto kostele byl v roce 1820 uzavřen sňatek rodičů budoucího skladatele Bedřicha Smetany. Kostel zůstává filiálním chrámem v jičínské farnosti a patří pod diecézi královéhradeckou.