Pověst: Holašovice

Traduje se, že kdo přijede do Holašovic za soumraku a zastaví se u rybníka uprostřed návsi, uslyší na hladině odrážet se zvuky, které tam nepatří. Nejsou to žáby ani vítr v korunách lip. Jsou to hlasy – tlumené, jako by přicházely zpoza zdi, nebo snad zpoza času. Staří obyvatelé…