Pověst: Sovinec

Traduje se, že kdo stanul na hradbách Sovince za letní bouřky, mohl zaslechnout dusot koní a kovové řinčení zbroje – zvuky, které přicházely odnikud a mířily nikam, jen se rozplývaly v korunách habrů táhnoucích se po skalnatém hřbetu Nízkého Jeseníku. Staří lidé z okolních vesnic…