Na Hradčanském náměstí, v sousedství hlavní brány Pražského hradu, stojí od počátku sedmnáctého století Arcibiskupský palác jako rezidence pražských arcibiskupů. Není to běžná barokní stavba - její příběh odhaluje osud pražské církve a architektonické transformace města.

Současný palác není první sídlem pražských biskupů. Nejstarší rezidence vznikla přímo na Hradě vedle chrámu sv. Víta, dnešní starobinství, která se v částech dochovala v původní podobě. Druhou rezidencí byl rozsáhlý Biskupský dvůr na Malé straně, kde dnes sídlí ministerstvo financí. Zde v 13. století vybudoval biskup Ondřej (1214-1224) pozdně románskou stavbu, kterou později přestavěl do gotického stylu biskup Jan IV. z Dražic (1301-1343). Dvůr byl pověstný svou nádherou - jeho krásou se pyšnil dokonce i před samotným králem Václavem. Husitské války jej však spálenými a zničily. Po jejich skončení se pražský arcibiskupský stolec na dlouhých 140 let opustil, dokud jej opět neobsadil arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice v roce 1561.

Cesarský dar přinesl Antonínovi Brushovi 5. října 1561 věnování Ferdinanda I., který mu daroval dům kdysi patřící Floriánu Gryspekovi z Griespachu. Tento dům, stojící v těsné blízkosti Pražského hradu, se stal arcibiskupskou rezidencí. Původně gotický dům byl Brushem přestavěn, rozšířen a zvýšen. Postupně se do rezidence zahrnula i další starší stavení, čímž se v paláci dodnes zachovaly středověké zdi a původní místnosti. Vnější vzhled odpovídal renesančnímu stylu - fasáda byla pokryta dekorativním sgrafitem, především psaníčkovým vzorům doplněným rostlinným, figurálním a biblickými motivy. Na východní stěně západního křídla prvního nádvoří se dochovali dva symbolické výjevy: "Jákobův sen" a "Medvědice požírající krysa", patrně alegorie církve potírající kacíře.

Arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé (1592-1606) přestavěl celý palác v renesančním slohu. Z jeho doby pochází kaple v jihovýchodním křídle, vysvěcená 29. srpna 1599 a zasvěcená sv. Janu Křtiteli, sv. Oldřichovi a Všem svatým. Portál je ze sliveneckého mramoru a nese znak arcibiskupa Berky. Malby v kap li, dílo Daniela Alexia z Květné, ilustrují život sv. Jana Křtitele, střední obraz pak legendu rodu Berků o záchraně knížete Jaromíra. V presbytáři je na stropě vyobrazena Nejsvětější Trojice. V roce 1888 ji arcibiskup František z Pauly Schönborn dodatečně zasvětil také sv. Janu Nepomuckému.

Velkou barokní přestavbou prošel palác v letech 1676-1694 za arcibiskupa Jana Bedřicha, hraběte z Valdštejna. Povolal z Říma architekta Jana Baptistu Matheye, který patří k předním představitelům českého předdientzenhoferovského baroka. Ze severní strany se svažuje Jelení příkop, na západě vede průchod do Šternberského paláce.