Lannova loděnice se rozkládá v budějovické čtvrti Čtyři Dvory na levém břehu řeky Vltavy. Jedná se o areál s přístavištěm a třemi chráněnými stavbami: rodinným domem Lannů, budovou bývalých lodních dílen a zahradním domem s oranžerií, kterou doplňuje přilehlá zahrada. Nejedná se tedy o jedinou budovu, nýbrž o celek dokumentující čtyři a půl století lodního průmyslu.

Loděnice byla v těchto místech vybudována gmundeskými řemeslníky mezi lety 1547 a 1550. Už v roce 1550 zde byly postaveny první lodě. Toto místo se pak stalo jedním z nejdůležitějších lodních průmyslů regionu, který fungoval až do roku 1890. Nejslavnější kapitolu psala rodina loďmistrů Lannů. Vojtěch Lanna starší, který se tu narodil v roce 1805, původně zamýšlel studovat na pražské polytechnice, avšak po neúspěchu vstoupil do loďmistrské tradice rodiny a stal se nejen vlastníkem lodí, nýbrž jejich stavitelem.

V roce 1832 si Vojtěch Lanna starší vykoupil celé loděnice i s pozemky od vrchnosti z Hluboké nad Vltavou a ovládl tak vltavský obchod se solí. O tři roky později, v roce 1835, nechal u Dlouhého mostu poblíž loděnice vztyčit slavobrána se 66metrovým obeliskem k oslavě návštěvy rakouského císaře Ferdinanda I. Touž dobu modernizoval svůj podnik: v roce 1837 nechal postavit novou budovu lodních dílen, které sloužily také jako vozovna. Podnikatelský úspěch byl pozoruhodný – v roce 1851 samotná loděnice vyprodukovala 350 lodí, z nichž třista byla určena na vývoz do německých zemí. Produkce rostla až do počátku šedesátých let 19. století, kdy začal útlum v důsledku rozmachu železnic. V roce 1852 Lanna založil za dílnami zahradu s ozdobnými dřevinami a postavil v ní zahradní dům.

V roce 1857 se Vojtěch Lanna starší přestěhoval do Prahy a devět let poté zemřel. Areál přešel do rukou jeho syna, Vojtěcha Lanny mladšího. Lodní doprava Vltavou byla postupně méně rentabilní a po roce 1890 všechny aktivity skončily. V roce 1908 věnoval Vojtěch Lanna mladší budovu bývalých dílen a zahradu nadaci pro sirotky, kterou tři roky předtím sám založil. Někdy po roce 1910 přibylo k zahradnímu domu prosklené oranžérie. Po sametové revoluci se zahradní dům stal skautskou klubovnou.

V roce 2009 se areál dočkal nového přístaviště. Rekonstrukce vodních cest a přístaviště směrem k Hluboké na Vltavou a Týnu nad Vltavou byla financována také z Operačního programu Doprava z fondů Evropské unie. Nové přístaviště se nachází 43,5 metru od Dlouhého mostu v říčním kilometru 239,24. Tvoří jej plovoucí molo ze šesti propojených betonových segmentů, dlouhé 60 metrů a široké 2,5 metru. Slouží pro příležitostný výstup cestovatelů a také pro pravidelnou veřejnou dopravu – jde o počáteční bod splavnosti řeky Vltavy.