Francouzská ulice se rozprostírá v širším centru Brna ve čtvrti Zábrdovice; její východní úsek leží v městské části Brno-sever, zatímco západní část vytváří hranici mezi Brno-severem a Brno-středem. Svým původem se vázala na severní osu brněnského předměstí Dolní a Horní Cejl, které v první polovině 19. století neslo německé označení Ober Zeil. V roce 1854 dostala podle panovníka Františka Josefa název Franz-Josef-Strasse a pod tímto jménem se zapisovala až do vzniku Československé republiky. V prosinci roku 1918, krátce po rozpadu Rakousko-Uherské říše, byla ulice pojmenována Francouzskou na počest francouzské spojenecké mocnosti. Během německé okupace v květnu 1939 se vrátila k německému názvu Franz-Schubert-Strasse, a její počáteční úsek byl vyňat z důvodu nového průrazu do čtvrti Černá Pole. Definitivně získala název Francouzská v roce 1946. Dodnes není mezi hlavními dopravními tepnami, avšak slouží jako cenná alternativa pro spojení z Moravského náměstí do Zábrdovic.

Nejdůležitější událostí spjatou s ulicí je archeologický nález paleolitického pohřbu, který byl objeven v roce 1891 při budování kanalizace na křižovatce se ulicí Přadláckou. Tento nález představuje jeden z nejvýznamnějších dokladů života v našem území v době ledové. Pohřbu člověka byl přidělen neobvykle bohatý a rozmanitý inventář: zvířecí kosti (mamutí lopatka, kly a žebra, nosorožčí lebka a koňské zuby), praktické předměty (kamenný kotouč, část sobího parohu sloužícího jako otloukač na pazourkové čepele) a především předměty rituálního a ozdobného charakteru – přes 600 ulitů kelnatek a 14 kamenných, kostěných či mamutovitých terčíků, z nichž některé lze interpretovat jako symboly sluneční nebo ženské. Pohřeb byl pokryt červeným barvivem a pohřbený muž byl patrně významnou osobností své doby. Předpokládá se, že kostry patří ke kultuře zvané pavioven (podle lokalit ze jižní Moravy), což jej datuje do stáří přibližně 25 tisíc let. Některé kosti nesly stopy onemocnění periodontitidy.

Nejcennějším artefaktem nalezeného souboru je malá figurka muže vysoká asi 20 centimetrů, vyřezaná z mamutího klu. Jde o unikátní technickou a uměleckou realizaci – figurka byla složena ze tří částí (hlava s výraznými očními důlky, trup a levá paže), které byly podélně propojovány, což z ní činí nejstarší známý doklad plastiky složené z více součástí. Mužské vyobrazení je v pravěku mimořádně vzácné, takže tato „loutka" představuje obzvláště cenný doklad. Část souboru se do dnešních dob dochovala v podobě těchto dílů a celého inventáře, který je nyní uložen ve sbírkách Anthropos v Moravském zemském muzeu v Brně. Pohřbu se věnoval i literární pozornost – spisovatel Eduard Štorch jej popsал expresivně ve své knize pro mládež Lovci mamutů.

Novější dějiny ulice jsou vázány na období první československé republiky a druhé světové války. Ve Francouzské ulici se nacházely tzv. Šrámkovy domy, které v tehdejší době sloužily jako sídlo ústředí Československého Orla. Tato stavba byla však zcela zničena během bombardování Royal Air Force v roce 1944. Z osobností spojených s ulicí stojí za zmínku univerzitní profesor a odbojář Jan Florian, který se narodil v čísle 5 ulice Františka Josefa (historického německého názvu). Florian žil v letech 1897 až 1942 a své cechy si zaplatil smrtí – byl popraven nacisty v koncentračním táboře Mauthausen.

Dnes ulici a její okolí oživuje park Hvězdička Eugena Horvátha, který spojuje Francouzskou s ulicí Hvězdovou a který se těší vyjimečnému postavení prvního parku v České republice pojmenovaného po romské osobnosti. V přilehlém okolí se nachází i Drom, centrum romské komunity v Brně, které činí tuto lokalitu místem setkávání rozmanitých kulturních tradic.