Kostel svatého Jakuba Staršího stojí na Jakubském náměstí v Jihlavě a je farním chrámem zasvěceným patronu horníků, apoštolu sv. Jakubovi Staršímu. Jedná se o trojlodní halový chrám s dlouhým presbytářem ukončeným polygonálně a se dvěma hranolovými věžemi v západním průčelí, které jsou zdaleka viditelnou dominantou města. Chrám je postaven z lomového kamene bez omítky a je chráněn jako národní kulturní památka.

Výstavba kostela začala počátkem čtyřicátých let 13. století v období vzniku samotného královského horního města Jihlavy. Původně měl pozdně románský charakter baziliky, avšak byl zničen požárem již před dokončením. Odpustková listina z 31. března 1256 vybízela věřící k příspěvkům na stavbu, kterou bylo nutné demolovat a nahradit novým gotickým objektem. V květnu 1257 jej olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku povýšil na farní kostel. Z původní staré Jihlavy sem byla přenesena fara náležející želivskému klášteru. Prvním farářem se stal významný Štěpán, důležitá postava nejranějších dějin města.

Počátkem 14. století byla postavena severní věž vysoká 63 metrů, která dnes slouží jako vyhlídková věž s rozhledem na město i okolí. V letech 1373 až 1379 proběhla podstatná přestavba, při níž byla trojloď zakončena křížovou klenbou se čtyřmi osmiboký sloupy a vzniklo šnekové schodiště na jižní straně i patro sakristie. Ve třicátých letech 15. století kostel doplnila zvonová věž na jižní straně.

Roku 1523 postihla město jeden z největších požárů svých dějin a pohltil i kostel sv. Jakuba včetně obou věží. V roce 1545 byly obě věže sneseny a znovu vystavěny s renesančními báněmi, ale brzy se jižní věž kvůli nestabilnímu podloží začala vyklánět a musela být snížena o celých devět metrů. V roce 1563 byl do věže zavěšen velký zvon tradičně nazývaný „Zuzana" – je vysoký 1,82 metru, váží 7 086 kilogramů a je druhým největším zvonem na Moravě. V roce 1702 byla na severní straně kostela přistavěna kaple Bolestné Panny Marie, oddělená od vlastního chrámu barokní mříží.

Na sklonku 19. století proběhla generální oprava v puristickém duchu, která obnovila střechu s novou krytinou ze glazovaných bobrovek. V roce 1922 provedla statické zajištění severní věže. Roku 1987 byl upraven interiér, kdy byla odstraněna nevhodná secesní výzdoba. Dne 28. dubna 2008 byl kostel prohlášen za národní kulturní památku.

Architektura kostela odráží jeho dlouhou historii. Vysoká, štíhlá, lomená okna rozdělená svislými pruty s kružbami dodávají stavbě eleganci. K presbytáři přiléhá sakristie s depozitářem, k severní lodi je přiřazena osmiboká barokní kaple Bolestné Panny Marie. Věže s jejich barokními makovicemi zůstávají zdaleka viditelnou poznávací značkou města.