Kostel Všech svatých v Arnultovicích patří k těm venkovským sakrálním stavbám, jejichž nenápadný zevnějšek ukrývá bohatou historii. Písemně je doložen již k roku 1352, takže jeho kořeny sahají hluboko do středověku. Původní pozdně gotický kostel byl v roce 1798 přestavěn do dnešní barokní podoby a od roku 1963 je zapsán jako kulturní památka.

Stavba je obdélná, se trojboce uzavřeným gotickým presbytářem a hranolovou věží vestavěnou do západního průčelí. Presbytář podpírají nárožní opěráky, což prozrazuje jeho starší gotický základ. Okna jsou obdélná s půlkruhovým zakončením. Obzvláště zajímavý architektonický detail se skrývá v boku lodi: zazděný renesanční polokruhový portál s diamantovým řezem ve zkosené hraně — tichý svědek slohu, který kostel zažil dříve, než ho přestavba barokizovala.

Interiér kombinuje prvky z různých epoch. Loď má plochý strop a zděnou kruchtu. Presbytář je sklenut síťovou žebrovou klenbou ze 16. století s hvězdicovým závěrem — klenbou, která přestavbu roku 1798 přežila a dodnes tvoří jeden z nejhodnotnějších prvků stavby. Stěny presbytáře člení pilastry. Portál vedoucí do sakristie nese rovný překlad, jeho zkosené hrany jsou rovněž zdobeny diamantovým řezem.

Mobiliář kostela pochází převážně z poloviny 18. století. Hlavní oltář nese barokní obraz Všech svatých a sochy sv. Anny, sv. Josefa a Madony. Kazatelna ze stejné doby je ozdobena rostlinným ornamentem. V jižní stěně upoutá pozornost znakový náhrobník Alžběty Kölbelové z Geisingu z roku 1584 — kamenný doklad konkrétního osudu spjatého s tímto místem.

V průčelní věži visí zvon z roku 1925, dílo zvonaře Rudolfa Pernera. Pramenně je doložen také starší zvon z roku 1750, jehož osud zdroje blíže nerozvádějí.

Okolí kostela nabízí další pozoruhodnosti. Do hřbitovní zdi jsou zazděny dva smírčí kříže — kamenné památníky, jejichž existence připomíná dávná násilná úmrtí, za která museli pozůstalí nebo viníci odčinit vinu. První kříž, zazděný v jižní straně zdi, je 63 cm vysoký a 54 cm široký; nese rytinu kopí a pochází z druhé poloviny 16. století. Druhý, v části východní, měří 94 cm na výšku a 65 cm na šířku; na jeho povrchu jsou málo zřetelné rytiny meče a dvou křížků. Nedaleko pod kostelem roste památná lípa, jejíž stáří se odhaduje na více než 520 let — strom, který tu tedy stál ještě dříve, než gotický kostel prošel barokní přestavbou.

Kostel v Arnultovicích není velkolepou katedrálou, ale právě proto stojí za zastávku: soustřeďuje na malém prostoru gotiku, renesanci i baroko, doplněné smírčími kříži a jedním z nejstarších stromů v okolí.