V obci Plaňany v okrese Kolín stojí nenápadný, a přece výjimečný kostelík. Kostel Zvěstování Panny Marie – do roku 1620 zasvěcený sv. Petru – je římskokatolickým filiálním kostelem farnosti Pečky a románskou stavbou ze třetí čtvrtiny 12. století. Svou existencí dosvědčuje dávné a poměrně značné osídlení tohoto místa.

Dějiny lokality jsou ještě starší, než napovídá dnešní podoba kostela. Archeologický výzkum z roku 1937 prokázal, že na stejném místě stávala sakrální stavba z období 10.–11. století – pod podlahou současného kostela byly nalezeny pozůstatky kruhové stavby, tedy rotundy. Kostel byl na jejím místě postaven jako opevněný kostel (castellatum): z jihu ho chránil rybník, ze zbývajících tří světových stran pravděpodobně ochranný val. Rok jeho vzniku dokládá letopočet vytesaný do jednoho z kvádrů jižní stěny lodi – „1168–1892" – přičemž první číslo udává čas založení, druhé rok generální opravy.

V poslední čtvrtině 14. století byl kostel rozšířen o vrcholně gotický presbytář s žebrovou klenbou. Základy původního kněžiště byly odkryty roku 1938 dva metry pod podlahou; tehdy byl pravděpodobně prolomen i gotický vítězný oblouk ve východní stěně lodi. Roku 1716 přišla pohroma v podobě blesku – po požáru bylo nutné věž snížit o poslední, předpokládá se že zcela dřevěné, patro.

Ve třetí čtvrtině 18. století provedla barokní přestavbu na pokyn Marie Terezie Savojské. Původně plochostropá loď dostala barokní valnou klenbu s okenními lunetami, interiér byl vyzdoben a na místě románské tribuny vznikla hudební kruchta. Při přestavbách v letech 1792–1805 byla zaslepena původní úzká, vysoko položená románská okna a prolomena nová, bez zřetelného slohového záměru. Tehdy zanikl i původní románský jižní portál – z něj zbyly v jižní stěně lodi jen fragmenty. Roku 1892 byl zřízen západní vstup s jednoduchým pískovcovým pravoúhlým ostěním a okna kněžiště dostala gotizující úpravu s pískovcovým ostěním a kružbami. O šest let dříve, v roce 1886, proběhla puristická úprava, která se pokoušela obnovit původní románský vzhled – historiky je hodnocena jako nešetrná.

Exteriér kostela zaujme hned napoprvé. Jednolodní stavba nevelkých rozměrů – loď měří 13,5 metru na délku a 7,6 metru na šířku – je před západním průčelím zakončena mohutnou čtverhrannou věží vysokou 38,5 metru s délkou strany 6,4 metru a zdivem silným v přízemí téměř 1,5 metru. Věž přežila staletí bez náklonu díky vlastním základům, odděleným od základů lodi pouhou dvoucentimetrovou sparou. Obzvláštní pozornost si zaslouží zdivo: zdi lodi i věže jsou tvořeny pravidelně tesanými pískovcovými kvádry pokládanými ve vodorovných vrstvách nestejné šířky, přičemž stavebník střídal rudý skalecký pískovec se žlutým nučickým. Výsledkem je neobyčejný barevný efekt, který předpokládá se byl inspirován severoitalskou architekturou.

Po dostavbě většího kostela Narození sv. Jana Křtitele v letech 1910–1913 sloužil starý kostelík již jen jako hřbitovní a postupně chátral. V roce 2014 bylo v rámci Programu záchrany architektonického dědictví uvolněno 600 000 Kč na jeho opravu. Od roku 2018 probíhají další práce – kostel dostal nové zastřešení a chystají se úpravy interiéru.

Pro zvídavého turistu je Plaňany zastávkou, kde se na jednom místě prolíná tisíc let stavební historie: rotunda přikrytá románskou lodí, gotické klenby, barokní přetvoření i stopy puristického zásahu. Střídavě zbarvené zdivo samo o sobě stojí za zastávku.