Budova stojící v srdci Opavy má bohatou historii sahající do raných let dvacátého století. Projektu se ujal vídeňský architekt Leopold Bauer, který zvítězil v soutěži vyhlášené tehdejší Opavskou obchodní a živnostenskou komorou. Stavba probíhala mezi lety 1908 a 1910 a od jejího dokončení sloužila budova původnímu účelu – sídlu hospodářské komory – až do roku 1949, kdy byla po znárodnění přeměněna na Dům osvěty Petra Bezruče. V osmdesátých letech dvacátého století dostala objektu jeho dosavadní název – Dům kultury Petra Bezruče. Počátkem jednadvacátého století prošla stavba třífázovou restaurátorskou obnovou a v roce 2017 byla prohlášena národní kulturní památkou.

Interiér budovy čaruje bohatou secesní výzdobou, kterou tvořili přední tehdejší umělci. Dominantou je masivní mramorové dvoukřídlé schodiště vedoucí do prvního patra. Hlavní sál zdobí vitráže s motivy žen jako symbolů slezských řemesel – jde o dílo slezského výtvarníka Adolfa Zdrazily. Nad hlavním vchodem se vypínají čtyři plastiky od sochaře Josefa Obetha, který také vytessal šestnáct kamenných reliéfů na fasádě budovy. Štukovou výzdobu realizoval Adolf Kohler. Monumentální vstupní dveře navrhul sám Leopold Bauer a jejich figurální motiv pochází od vídeňského sochaře Gustava Gurschnera. Bauer se podílel na každém detailu – od svítidel a kování přes ozdobné mříže až po úpravu parku kolem budovy.

Obřadní sál budovy vybavuje varhany vyrobené v roce 1978 firmou Rieger Klos. Jde o typický příklad koncertního nástroje této dílny, na kterém lze zahrát rozmanitou škálu hudebních žánrů. Jejich mechaniku a ovládání najdeme téměř totožné s nástrojem v nedaleké konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie.

Dnes dům kultury slouží městu na více úrovních: sídlí v něm Knihovna Petra Bezruče a Okresní hospodářská komora, zároveň je místem slavnostních obřadů při svatbách a vitání občánků. Prostor se nabízí také pro koncerty a kulturní akce, čímž pokračuje v tradici mediálně významného střediska společenského dění Opavy.