Renesanční radnice v Hostinném stojí uprostřed řady měšťanských domů na západní straně náměstí, s číslem popisným 69. Město leží v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Budova je kulturní památkou od roku 1964 a od 1. července 2024 nese ještě vyšší ochranu – titul národní kulturní památky.

Existence radnice v Hostinném sahá přinejmenším do poloviny 15. století, jak dokládá stará městská kniha založená roku 1477. První dochovaná písemná zmínka o radní místnosti pochází z roku 1487, kdy byl místní občan předvolán k úřednímu jednání – text však neupřesňuje, zda šlo o budovu na dnešním místě. Radnice stojí na základech dvou pozdně gotických domů a v průběhu staletí prošla několika přestavbami. Roku 1525 k ní přibyla renesanční věž, jejíž datace na fasádě tento rok přímo potvrzuje.

Zásadní zlom přinesl velký požár 24. srpna 1610, který zachvátil celé náměstí i s radnicí, zámkem, kostelem, farou, školou a pivovarem. Tehdejší majitel města Jan Kryštof z Valdštejna (1577–1616) se zasadil o obnovu a přestavbu svěřil Carlu Valmadovi, staviteli italského původu. Radnice dostala novou tvář a byla ozdobena sgrafity. Roku 1641 přibyly na nárožích věže čtyři metry a osmdesát centimetrů vysoké sochy dvou obrů, takzvaných rolandů, oděných do římské zbroje. V roce 1789 byly do horní části věže vstavěny věžní hodiny. Radnice znovu vyhořela roku 1848; v roce 1872 nahradilo původní trojúhelný štít druhé patro s nízkou sedlovou střechou. Roku 1912 byla sgrafita, silně poničená v předcházejících dekádách, restaurována. Poslední celková rekonstrukce proběhla v roce 2002.

Stavba má podobu dvoupatrového řadového domu s podloubím a asymetricky představěnou věží na pravé straně průčelí. Levá část přízemí je otevřena podloubím s půlkruhovým obloukem, v patrech jsou dvě okenní osy s obdélnými okny; nadokenní římsy jsou v prvním patře završeny segmentem, ve druhém mušlí. Věž je třípatrová – v přízemí čtyřboká, výše s kosými nárožími. V jejím přízemí se nachází portál s profilovaným kamenným rámem. V prvním patře flankují věž sochy obrů s meči a štíty, jejichž výška zasahuje až do patra druhého; nad nimi jsou stříšky. Na štítech rytířů je vyobrazen jednoocasý lev a orlice. Mezi prvním a druhým patrem je reliéf s plastickým městským znakem v podobě z roku 1759, který zobrazuje oba ozbrojence držící před městskou branou strom s orlem. Ve třetím patře jsou ciferníky věžních hodin. Věž završuje osmiboký roubeného vyhlídkový ochoz krytý pultovou střechou, nad níž se tyčí osmiboká lucerna s cibulí pobitou plechem. Červená fasáda věže je zdobena bílými plastickými články a sgrafity s ornamentálními i figurálními motivy. V podloubí se dochoval otvor do mazhauzu s pozdně gotickým portálem; v ostění vchodu jsou osazeny český a slezský loket – kamenné míry připomínající někdejší obchodní ruch na náměstí.

Radnice v Hostinném nabízí přímý kontakt s renesanční architekturou obohacenou o italský rukopis. Obří strážci na věži, sgrafita a dochované obchodní míry v podloubí z ní činí stavbu, která vypráví o staletích městského života v autentickém prostředí historického náměstí.