Stružná má za sebou staletí plná změn majitelů i stavebních proměn. Ještě před vznikem zámku stávala v severní části vesnice tvrz z patnáctého století, jejíž zbytky se dochovaly dodnes. Na jejím místě, respektive v jejím sousedství, nechal někdy před rokem 1598 vystavět renesanční zámek Linhart Colona z Felsu, tehdejší majitel panství hradu Andělská Hora. Colona patřil k předním vůdcům stavovského povstání, a tak po jeho porážce přišel v roce 1621 o celý svůj majetek včetně Stružné.

Zámek poté koupil generál Heřman Černín z Chudenic. Jeho potomci dali sídlu barokní podobu za přispění hned tří významných architektů: roku 1666 se na úpravách podílel M. Ceresola, v letech 1675–1676 Francesco Caratti a v letech 1700–1701 Giovanni Battista Alliprandi. Černínové vlastnili Stružnou až do roku 1734, kdy ji prodali hraběti Leopoldu Hartigovi. Ten spolu se svým synem zámek dále rozšířil a vybavil vnitřním zařízením.

Následující desetiletí přinesla rychlé střídání majitelů. Roku 1794 zámek získal hrabě Jan Stiebar z Buttenhaimu, roku 1810 malostranský měšťan Antonín Hladík – za jeho držení zámek roku 1811 vyhořel. Od roku 1829 jej vlastnil hrabě Vilém z Neuberku a roku 1863 přešel do rukou hrabat Černínů-Morzinů. Posledním soukromým majitelem byl Leopold Šternberk, jemuž zámek po roce 1945 zkonfiskoval stát. Roku 1948 jej převzala armáda a využívala jako kasárna, což interiérům způsobilo těžké škody – k nim se přidala i dřevomorka.

Na počátku devadesátých let dvacátého století objekt koupila skupina pražských makléřů a vzápětí jej prodala podnikateli financovanému z Běloruska. Proběhla částečná rekonstrukce a kolem zámeckého parku vznikl nový plot nahrazující původní oplocení z vlnitého plechu. V roce 2023 zámek i park zakoupili manželé z Chebska a od té doby pokračuje rekonstrukce.

Stavební podoba zámku je výsledkem všech těchto dějinných vrstev. Tři křídla obklopují nádvoří, v němž se dochovala renesanční kašna se sochou Neptuna nesenou medvědy – jeden z pozoruhodných dochovaných prvků. Východní křídlo se šestibokou nárožní věží nese fasády zdobené bosováním, vlysem s loveckými výjevy a černínským znakem. Zbylá dvě křídla s velkou hranolovou věží jsou vybavena arkádovým ochozem a novogotickou kaplí. Průčelí doplňuje portál s lodžií, balkonem a štítem. Dnešní celkový výraz zámku přitom formovala zejména novorenesanční přestavba z devatenáctého století.

Zámek ani přilehlý park nejsou volně přístupné veřejnosti, návštěvník se tedy musí spokojit s pohledem zvenčí. Okolím prochází zeleně značená turistická trasa z Andělské Hory do Horních Tašovic a nedaleko vede po silnici třetí třídy cyklotrasa č. 2249 podél jižního okraje Doupovských hor. Stružná tak může posloužit jako zajímavá zastávka na pěší či cyklovýpravě touto částí Karlovarského kraje.