Vítkovec, také známý jako Vřísek, je renesanční zámek situovaný v oboře na pískovcové vyvýšenině Žižkova vrchu nad Dolským potokem. Nachází se v katastru vsi Šváby, která patří do obce Zahrádky v okres Česká Lípa v Libereckém kraji. Zámek je od roku 1958 zapsán jako kulturní památka v celostátním registru a tvoří součást Krajinné památkové zóny Zahrádecko. Správu areálu zajišťuje státní podnik Lesy České republiky.

Renesanční zámek nechal postavit kolem roku 1570 Jan z Vartenberka, byť historik Jiří Úlovec jako zakladatele uvádí spíše Václava z Vartenberka, tehdejšího majitele statku Rybnov. Stejné období vzniku se připisuje i oboře, která obklopuje zámek a patří tak k nejstarším oborám v České republice. Zámek sloužil jako lovecký objekt, ačkoli se rovněž může předpokládat jeho role jako rezidence. Po Václavově smrti jej využívala vdova Kateřina.

Identita a pojmenování zámku se dlouho měnily. Od konce šestnáctého století se v pramenech objevoval jako Schischkenberg či Žižkenberg. V roce 1845 jej František Alexandr Heber označil jako Vřísek, což později převzali František Palacký a August Sedláček. Historik A. V. Maloch však upozornil, že se jedná o odlišné objekty. Klíčové zjištění přinesli v roce 1991 historici Jaroslav Panáček a František Gabriel, kteří prokázali, že Vřísek patřil hradu u Drchlavy. Historik a kastelolog Jiří Úlovec jej dnes označuje jako Vítkovec.

S lokalitou se pojí zajímavé příběhy a odkazy v kultuře. Zámek navštívil a nakreslil básník Karel Hynek Mácha. Podle pověsti z roku 1787 zde měl Jan Žižka z Trocnova věznit svého bratra, katolického kněze v Holanech. V hladomorně jsou dochovány ryté postavy a nápisy, jejichž datování zůstává neznámé. Zámeček sloužil také jako filmová kulisa pro pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci. V oboře a zámečku se navíc odehrává děj jedné z kapitol knihy Soví jeskyně od Miloše Zapletala.

V roce 1980 tvořila součást obory malá louková plocha se devíti mohutných stromy domácích druhů. Střecha zámku byla opravena v roce 1989. Dnes zůstává stavba prázdná bez jakéhokoli vnitřního vybavení – fyzicky zbývají pouze holé zdi. Lesy České republiky zajišťují jen nejnutnější údržbu.

Obora ani zámek nejsou běžně přístupné veřejnosti. Areál se otevírá pouze jedenkrát za rok na několik hodin během Dne lesů pořádaného v čase Zahrádeckých slavností. Tato přísná omezení přispívají k atmosféře tajemna obklopující tento renesanční lovecký zámeček.