Frýdecký zámek stojí u Zámeckého náměstí ve Frýdku-Místku na břehu Ostravice. Tento původně gotický hrad, postaven v druhé polovině 13. století, se postupem staletí transformoval v renesanční a barokní zámek a predstavuje jednu z nejcennějších kulturních památek Beskydské oblasti.

Hrad zde založil roku 1327 těšínský kníže Kazimír I. z dynastie Piastovců. Ostravica tvořila v té době hranici mezi Moravou a Slezskem a její břeh byl ideální pro stavbu, která měla dvojí účel: střežit zemskou hranici a chránit nově zakládané město Frýdek. Jméno Friedeck pochází z německých slov vriede (opevňovat) a Ecke (ostroh). Vzhledem k pozdějším stavebním změnám neznáme přesnou podobu původní stavby, ale předpokládá se, že byla jednopatrová s vysokou věží. Přístup do hradu vedl z náměstí přes hradní příkop. Původní budova hradního paláce byla později zakomponována do jižního křídla zámku.

Během středověku se hrad vícekrát dostal do zástavy. Poprvé jej v roce 1434 uvedl do zástavy těšínský kníže Václav I. kvůli zadlužení během husitských válek. Během 15. a 16. století se zástavní držitelé střídali, přičemž Frýdek později znovu patřil těšínským knížatům Boleslavu II. a Kazimírovi II. V druhé polovině 15. století proběhly stavební úpravy zdůrazňující obranný charakter hradu. Od roku 1545 byl Frýdek v zástavě u Jana z Pernštejna, zvaného Bohatý, a jeho synů. Právě tehdy byla zahájena přestavba na renesanční zámek.

Po období pod správou olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského od roku 1580 koupili Frýdek roku 1584 Bruntálští z Vrbna. Pod jejich vedením se dlouho opuštěný hrad znovu stal šlechtickou rezidencí. V přelomu 16. a 17. století jej nechali vyladit stavební úpravy vedené Bartolomějem Bruntálským z Vrbna, zemským úředníkem Opavského knížectví. Stavby byly propojeny arkádovými chodbami. Bruntálové se však brzy přestali na Frýdku trvale usidlovat a zámek začal pustnout. Situaci zhoršily požár města v roce 1607 a vpád Mansfeldových vojsk v roce 1626.

Roku 1636 zámek vykoupil hrabě Jiří z Oppersdorfu, vzdělany mecenáš a člen vlivné rodiny. Ačkoli jeho hlavním sídlem byl Horní Hlohov, věnoval Frýdku značnou péči. Nechal postavit kapli sv. Barbory u východního křídla, kterou spojil se zámkem dřevěnou chodbou. Budovy kolem prvního nádvoří byly zvýšeny o patro, provedly se četné změny v interiérech a vznikl zámecký park. Oppersdorfové pokračovali v rozvoji zámku. V roce 1918 se zámek stal státním majetkem.

Dnes v zámku sídlí Muzeum Beskyd s rozsáhlou expozicí věnovanou historii a kultuře beskydské oblasti. V jeho prostorách se konají výstavy, koncerty, divadelní představení, svatby a dramatické pořady.