Berglův palác, mezi Brňany dlouhodobě nazývaný také „Muzejka", je dům stojící v Brně na rohu Moravského náměstí a Lidické ulice. Jedná se o notkovanou stavbu, kterou ochraňuje status kulturní památky České republiky.

Budova vznikla v době velkých urbanistických změn Brna. Na místě, kde dříve stávaly středověké brněnské hradby, se začala budovat Okružní třída (Ringstraße) inspirovaná stejnojmennou vídeňskou reprezentativní třídou. Stavbu navrhl vídeňský architekt Heinrich Ferstel, který se na brněnské architektuře podílel také návrhem Červeného kostela a několika dalších staveb. Novorenesanční dům s prvky novogotiky postavil v letech 1860–1863 obchodník s kůžemi, jehož jméno se v historických zdrojích uvádí jako Johann Bergl nebo Johann Bergler (1823–1885). Podle brněnské historičky Mileny Flodrové se odborníci v pojmenování objektu nemohou shodnout, neboť není jasné, jak se původní majitel jmenoval. Některé zdroje také uvádí, že stavba se začala realizovat již v roce 1848.

Dům získal v následujícím století řadu majitelů a proměňoval svou funkci. V 80. letech 19. století jej vlastnil Edmund Bochner (1832–1903), spolumajitel textilní továrny. V roce 1888 nechali Bochnerovi přestavět původní obchodní prostory s kůžemi na kavárnu podle návrhu architekta Augusta Prokopa. Tu pronajali brněnskému kavárníkovi Ottovi Biberovi (1837–1907), který sem přestěhoval svou kavárnu Café Biber z nedaleké Lidické ulice. Kavárna se stala první v Brně, která měla elektrické osvětlení. Po Edmundu Bochnerovi budova zdědila jeho dcera Eugenie (1861–1937), která se provdala za Alfreda Kleina von Wiesenberg z podnikatelské rodiny vlastnící také Kleinův palác.

V roce 1915 palác koupil zemský poslanec a velkostatkář Stefan Viktor Haupt von Buchenrode (1869–1954). O rok později jej prodal pražskému Zemědělskému muzeu, jehož brněnská pobočka se zde usídlila v roce 1928. Kavárna byla přejmenována na Kavárnu Muzeum a název „Muzejka" zde zůstal v obecném povědomí Brňanů až dodnes. Jejích interiérů se v roce 1934 ujal průlomový český architekt Bohuslav Fuchs. Během druhé světové války byl palác při bombardování Brna v roce 1945 poškozen. Po válce sídlila v budově řada institucí – postupně zde měly své kanceláře Jednotný svaz českých zemědělců a následně Akademie zemědělských věd. V roce 1964 získala stavba oficiálně statut kulturní památky.

Z architektonického hlediska se jedná o stavbu ve stylu tudorovské gotiky z neomítnutých cihel s kamenými arkýři. Do paláce se vchází přes nádvoří do schodišťové haly s dvouramenným schodištěm, které si do současnosti zachovalo svůj ráz. Strop nad schodištěm má štukovou výzdobu a stěny jsou obloženy mramorem. Na ozdobné mříži jsou patrné iniciály původního majitele s letopočtem dokončení stavby. V budově se nacházejí tři přednáškové sály. Na nárožní vyhlídkové terase se kdysi nacházela zimní zahrada, kterou architekt Prokop v roce 1888 při úpravách pro kavárnu odstranil.

V současnosti v paláci sídlí Francouzská aliance Brno a od roku 2003 také Rakouský institut. Budova tak pokračuje ve své roli místa mezinárodní kultury a vzdělanosti v centru Brna, kterou jí připisujeme nejen pro svou architektonickou hodnotu, ale také pro bohatou historii její funkce a vlastníků. >>>