Dolní Věstonice Archeologické naleziště

Dolní Věstonice jsou archeologické naleziště u obce Dolní Věstonice na jižní Moravě, situované asi deset kilometrů severně od Mikulova. Toto místo patří k jedním z nejznámějších archeologických lokalit ve střední Evropě a dokládá pobyt lovců mamutů, jejichž pozůstatky se datují na dobu před asi 28 tisíci lety. Lokalita je od roku 2008 chráněna jako národní kulturní památka České republiky.

Všechny věstonické nálezy pocházejí z mladého paleolitu, tedy z doby před 25 až 30 tisíci lety. Toto archeologické bohatství otvírá pohled na způsob života a umělecké schopnosti paleolitických společností.

Zdaleka nejslavnějším nálezem je tak zvaná Věstonická venuše – malá soška vysoká pouhých 11,5 centimetru. Byla zhotovena z pálené hlíny a zobrazuje nahé ženské tělo se silně zvýrazněnými povislými prsy a velmi širokými boky. Tato figurka patří k nejstarším keramickým nálezům vůbec. Podobné sošky, vytvořené z různých materiálů – kamene, kosti i keramiky – se objevily na řadě lokalit po celé Evropě: na Moravě, ve Francii, v Itálii, v Německu, v Rakousku, v Polsku, na Slovensku, v Ukrajině i v Rusku. Nejtypičtější je rovněž hliněná Willendorfská venuše z nedalekého naleziště v Rakousku. Archeologové si myslí, že se patrně jednalo o symbol plodnosti, ačkoliv o jejím konkrétním použití v paleolitické společnosti lze jen spekulovat.

Dalším pozoruhodným nálezem je vlčí radius – radiální kost mladého vlka s pravidelnými pazourkovými zářezy. Tato kost, objevená v roce 1937, nese 57 zářezů, z nichž prvních 25 je seskupeno po pěti. Tento objev může naznačovat rané pokusy o měření a počítání, přičemž počet zářezů by mohl souviset se počítáním na prstech.

Naleziště také poskytlo důkazy o pohřbech tří mladých lidí, kteří zde žili před více než 31 tisíci lety. Genetická analýza těchto pozůstatků odkryla jejich mitochondriální a chromozomální haploskupiny, což přináší cenné poznatky o genetickém složení paleolitických populací.

Dolní Věstonice si zaslouží návštěvu těch, které zajímá prehistorie. Toto místo slouží jako okno do hluboké minulosti a svědčí o intelektuálních a uměleckých schopnostech paleolitických lidí.